Novým románem Leila Slimani své publikum zaskočila. Zavedla se jako autorka kratších próz s šokujícími náměty a psaných úsporným, až úsečným stylem. A najednou francouzská spisovatelka s marockými kořeny přichází s objemnou, rozvláčně pojednanou rodinnou ságou, v níž se vydala po stopách svých předků. V prvním díle předem ohlášené trilogie zachycuje Maroko v období padesátých let. Dějiny a politika však tvoří jen kulisu, autorku zajímají především hrdinové jejího příběhu.
Postaru a tradičněji
V roce 2016 získala prestižní Goncourtovu cenu za druhý román Něžná píseň (česky 2017) o chůvě, která zabila svěřené dítě. Dodnes se ho prodalo přes milion výtisků, kniha byla přeložena do více než 40 jazyků a dočkala se filmové adaptace. O rok později Slimani odmítla nabídku stát se ministryní kultury, přesto se v týmu prezidenta Macrona objevila, má na starosti agendu kolem frankofonie. Jde o pochopitelné vyústění kariéry dívky rozkročené mezi dvěma národnostmi s prestižním zázemím a nejlepšími školami.
Narodila se v roce 1981 v Maroku do významné a bohaté rodiny, otec byl bankéř a politik, matka lékařka. Po maturitě v Rabatu odešla studovat do Paříže na vyhlášenou líheň prominentů SciencesPo. Poté chtěla být herečkou, divadelní školu však posléze vyměnila za mediální studia, načež čtyři roky pracovala pro časopis Jeune Afrique, než se rozhodla stát spisovatelkou. Prosadila se rychle – překvapivě syrově pojednanou tematikou svých prvních knih.
Roku 2014…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
