Kultura/mix

Před rokem se světem prohnala velká obrazoborecká vlna vyvolaná americkým hnutím Black Lives Matter. Po brutální vraždě Afroameričana George Floyda se někteří demonstranti vrhli na pomníky, které pro ně symbolizovaly rasistické podhoubí, jehož obětí se Floyd stal. K zemi tak padaly dávné památky na otrokářskou minulost v čele se sochami vojáků poražené Konfederace. Například z Richmondu tak zmizely pomníky generála Roberta E. Leea z roku 1890 nebo konfederačního prezidenta Jeffersona Davise z roku 1907. Následně se útoky na sochy přenesly do dalších měst, dalších států a dalších zemí včetně evropských.

Kapitulaci a tím de facto ukončení americké občanské války, v níž zvítězilo protiotrokářské křídlo, Davis podepsal v dubnu roku 1865. Rok nato byl v Kansasu vytvořen vůbec první pluk armády Spojených států složený čistě z Afroameričanů. V duchu dobové „citlivosti“ získal kvůli černě se lesknoucí pleti vojáků přezdívku Bůvolí vojáci (Buffalo Soldiers), k níž se ovšem veteráni hrdě hlásili. Včetně Marka Matthewse, posledního pamětníka segregovaných časů v armádě, který zemřel před šestnácti lety ve věku 111 let.

Bůvolí vojáci měli své sídlo i v prestižní vojenské akademii ve West Pointu. Učili tu bílé kolegy jezdit na koni, protože afroamerické kavalerie se v bojích se Španěly či domorodými kmeny ukázaly jako nejlepší z celé americké armády. Ve West Pointu jako instruktoři fungovali až do roku 1947, kdy byla armáda desegregována a všechny afroamerické jednotky se smísily s…