Na to a nato. A pak je tu ještě NATO, vojenská aliance, jejíž součástí jsme už déle než dvaadvacet let. Ta ale s prvními dvěma pojmy vůbec nesouvisí, tak ji zatím nechme stranou. Jsou tedy „nato“ a „na to“ synonyma, nebo znamenají každý něco jiného?
Většina z vás, jak věříme, odpoví, že o synonyma v tomto případě nejde – a má samozřejmě pravdu. Je přece rozdíl, když napíšeme větu „hned na to přišel“, nebo „hned nato přišel“. V prvním případě někdo rychle něco pochopil či vyřešil, ve druhém se dostavil krátce po něčem, co se stalo.
Sousloví „na to“ tvoří předložka a ukazovací zájmeno, lze jím poukázat na konkrétní věc, například: „jdeme už konečně na to“, „nechte si na to dost času“ nebo „upozornil studenty na to, že termín odevzdání jejich ročníkových prací se blíží“.
Výraz „nato“ je příslovce, které znamená „poté“ či „potom“, píše se tedy dohromady, třeba: „vrátili se z dovolené a týden nato oznámili, že se rozvádí“, „krátce nato odešla jejich dcera na univerzitu“ nebo „onemocněl a brzy nato zemřel“. „Nato“ vzniklo spřažením – což je specifický způsob tvorby slov – předložky a zájmena, stejně jako další příslovce – „zato“.
I tady je třeba rozlišovat mezi tvary „zato“ a „za to“. Příslovce „zato“ se používá ve smyslu „náhradou za něco, místo něčeho“, tedy kompenzace, například „jezdí pomalu, zato zcela bezpečně“, případně „je to stručné, zato výstižné hodnocení“. „Zato“ se uplatňuje také ve významu spojky odporovací, je synonymem ke spojkám „ale“ či „avšak“: „hrát…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
