Možná jste zaznamenali rozruch, který se strhl okolo nové investiční dohody mezi Evropskou unií a Čínou. Dohoda se dojednávala sedm let a byla uzavřena narychlo během loňských vánočních svátků. Kritici tvrdí, že Unii nenabízí žádnou strategickou výhodu a že Evropa také chybně nepočkala na novou americkou administrativu, s níž by bylo dobré politiku vůči stále agresivnějšímu čínskému režimu koordinovat.
Evropská komise a němečtí vyjednavači coby hlavní konstruktéři dohody se hájili, že citlivé oblasti – jako například sítě 5G – dokument nepostihuje a všechny budoucí investice beztak budou muset projít „bezpečnostním screeningem“. Kritici prý zbytečně malují čerta na zeď, všechno bude transparentní, vymahatelné, rovné.
Přibližně ve stejnou dobu přinesly britské The Times bez větší odezvy zprávu, že v Maďarsku se chystá otevření první čínské univerzity na půdě EU. Smlouvu o tom podepsaly minulý měsíc Orbánova vláda a vedení šanghajské Univerzity Fu-tan. Nová škola by měla otevřít brány svého kampusu v roce 2024 a pojmout až šest tisíc „čínských a evropských“ studentů. Lektoři by měli být převážně čínští a výuka mezinárodních vztahů, medicíny a dalších oborů se bude řídit šanghajským kurikulem.
Do třetice, server Politico na konci minulého týdne napsal – také bez většího mediálního zájmu –, že na křídlech výše zmíněné dohody EU a Číny bude moci do členských států Unie přiletět neomezený počet čínských „investičních specialistů“, kteří budou otevírat pobočky čínských…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
