Bezpečnostní opatření budou mimořádná, dílem kvůli vrcholící pandemii, dílem kvůli hrozbě násilí ze strany stoupenců poraženého prezidenta Trumpa, čerstvě oficiálně obviněného dolní komorou amerického Kongresu z podněcování povstání. Ve srovnání třeba s idealistickou symbolikou nabitým nástupem Baracka Obamy bude slavnostní inaugurace 46. amerického prezidenta jenom decentní záležitost. Joe Biden nicméně vystoupá na vrchol americké politické moci ve chvíli, kdy každé slovo a každé gesto hrají mimořádnou roli. Situace ve Spojených státech je křehká jako už dlouho ne. Na chodbách Kongresu v těchto dnech posedávají preventivně povolaní příslušníci Národní gardy, po celé zemi umírá rekordní počet lidí v důsledku choroby covid-19 a ekonomika se propadá do hluboké krize.
Co tedy vlastně mohou Američané i širší svět od nového amerického prezidenta čekat? Revoluční reformy, o jakých sní americká levice? Zklidnění trumpistického melodramatu? Návrat do klidnějších a jednodušších časů? Dost možná ani jedno. Biden usiloval o prezidentský úřad prakticky celý dospělý život, nastupuje do něj ale v okamžiku, kdy je jeho agenda víc než kdy předtím diktována okamžitými krizovými okolnostmi. Nikdy nebyl znám jako rozmáchlý vizionář, spíše jako politický praktik a pragmatik. To se může hodit, jeho působení v úřadu bude, alespoň ve své první části, totiž ze všeho nejvíce úkolem pro krizového manažera.
Pokračování se nechystá
Bidenovi nebude moci nikdo vyčítat, že se jeho pozornost…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].