Život po životě

Pro Mariu Wyeth to skončilo. Jednatřicetiletá herečka nemůže zavadit o pracovní příležitost, manželství s režisérem Carterem, jehož hvězda strmě stoupá, je v troskách a její čtyřletá dcera je v ústavní péči. Dny tráví v otupělých stavech – nekonečnými projížďkami po kalifornských dálnicích nebo opilá a pod vlivem prášků v pronajatých vilách v lepších čtvrtích Los Angeles. Maria Wyeth žije život po životě.

Třetí kniha novinářky a kulturní kritičky Joan Didion, vyšla před více než padesáti lety, se postarala o první výraznější rozruch kolem této výjimečné a stále oslavované intelektuálky. Tehdy měla za sebou teprve ne příliš přesvědčivý debut a také sbírku trefných kritických esejů Slouching Towards Bethelem (Ploužení k Betlému), věnovanou kontrakultuře šedesátých let, která ji pasovala mezi výrazné hlasy „nového žurnalismu“ spolu s Hunterem S. Thompsonem nebo Tomem Wolfem.

Lízni si a hrej už naplno zachycuje rozplynutí utopických ideálů hnutí hippies. Jde o román, v němž ideály už nemá vůbec nikdo: ani herečka, jejíž život se bortí, a už vůbec ne vlivné postavy filmového průmyslu, s nimiž se ještě na večírcích stýká. Didion mistrně líčí prostředí showbyznysu, v němž lze přežít jen díky cynismu nebo apatii. Každá kapitola je psaná krátkým, úsporným stylem, není tu ani slovo navíc. Nic, co by zbytečně zaplňovalo vakuum v duši hlavní hrdinky. Kniha zaznamenala úspěch a byl podle ní natočen stejnojmenný film – což spisovatelce dodalo sebevědomí.…