Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

Jak rozjet českou ekonomiku

Respekt 18/2021

Líbil se mi váš článek. Dodal mi optimismus. Ne ve smyslu optimismu v režii naší současné vlády, ale optimismu z toho, že tu je obecně naděje a teoreticky jsou cesty k docela slušné budoucnosti. Jen to nezkazit a nehledět pouze na svůj osobní prospěch.

Petr Siblík

Kdo je tady rasista

Respekt 15/2021

Zamrzelo mě vyznění jinak zajímavého a aktuálního článku o rasismu ve fotbale. Kladu si totiž otázku, zda tím, kdo je v „rasistické pubertě“, je skutečně česká společnost. Dokládají to i nedávné incidenty z fotbalového prostředí v západní Evropě, při kterých bylo jako urážlivé vyhodnoceno i použití neutrálních výrazů pronesených v mateřských jazycích aktérů. Kvůli označení „ten černý“ byl suspendován rumunský rozhodčí zápasu Ligy mistrů v Paříži, kvůli použití výrazu „černoušek“, který (jak osvědčil tamní jazykovědný ústav) se v Uruguayi užívá pro milované osoby a blízké přátele, si vysloužila trest hvězda Manchesteru United Edinson Cavani.

Rasová přecitlivělost podle mého názoru nesvědčí o dospělosti, ale spíš o tom, že v multikulturním prostředí je otázka rasy výbušná. Česká společnost, rasově poměrně homogenní, je docela pochopitelně nastavena jinak (viz rozhovor s Theodorem Gebrem Selassiem ve stejném čísle). Ponižování a znevýhodňování lidí pro jejich rasovou příslušnost je odsouzeníhodné a v tomto ohledu máme jistě i v Česku na čem pracovat. Ale je opravdu správné chápat rasismus tak široce, jako to činí třeba UEFA?

Jan Roleček, Náměšť nad Oslavou 

Úplně jiný svět

Respekt 15/2021

Kterýkoli člověk, který se ve dvaceti rozhodne vstoupit do komunální či rovnou „velké“ politiky, má můj velký obdiv.

Samozřejmě se může stát, že se z něj časem vyklube papaláš či prospěchář ne nepodobný některým současným představitelům. Samotné mládí nedává záruku lidských ani profesionálních kvalit a politika je v časech sociálních sítí nesmírně tvrdé hřiště. Vzhledem k rychle se měnícímu pracovnímu trhu, vzdělávání i fungování světa obecně ale účast mladých politiků dává určitou naději, že nezaspíme úplně.

Že tam zavane čerstvý vítr, který konečně rozfouká mlhavý závoj postkomunistického, nebo naopak dravě kapitalistického smýšlení v jeho stoprocentně tržní podobě.

Že politice stále častěji budou dominovat témata důležitá pro tolik potřebné reformy školství, zdravotnictví či digitalizace státní správy.

Že prostě dojde v pozitivním smyslu slova ke generační obměně. Třeba se nakonec opravdu stane, že synonymem politika v naší zemi nebude starší, napůl vyhořelý a arogantní pán, hovořící nesrozumitelným ptydepe a disponující „zdravým selským rozumem“.

Ondřej Herzán, Brno

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].