Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Minulý týden

Uplynulých sedm dní očima Ivana Lampera

0:00
Přehrávač
Poslechnout článek
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Uplynulo 35 let od „největší technologické katastrofy v dějinách lidstva“ – výbuchu a roztavení reaktoru v jaderné elektrárně Černobyl. Kurz bitcoinu se za jedinou noc propadl ze 64 na 56 tisíc dolarů. Dál klesaly denní počty nakažených novým koronavirem a ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě plán na další uvolnění pandemických zákazů. Bezpečnostní složky odhalily, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, při němž v říjnu 2014 zahynuli dva lidé, stáli agenti ruské tajné služby GRU. Česká vláda v odpovědi na tento státní teroristický útok vyřadila Rusko z možných uchazečů o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a vypověděla z Česka 18 zaměstnanců ruské ambasády v Praze. Představitelé Ruska označili výsledek vyšetřování vrbětického výbuchu za „snahu České republiky zavděčit se nepřátelskou protiruskou politikou Spojeným státům americkým“ a Rusové současně v reakci na český krok vypověděli 20 diplomatů z nepoměrně menší české ambasády v Moskvě. České ministerstvo zahraničí se poté rozhodlo zmenšit ruskou ambasádu v Praze – dosud se svými 140 zaměstnanci jednu z absolutně největších v Evropské unii – na rozměry osekaného českého sboru v Moskvě (sedm diplomatů a 25 dalších zaměstnanců). Praha se vydala cestou ničení vzájemných vztahů; brzy odpovíme, komentovala tento krok mluvčí ruského ministerstva zahraničí. Starostové obcí kolem Vrbětic a demokratická opozice vyzvali kabinet Andreje Babiše, aby žádal po Rusku odškodné za miliardové škody způsobené výbuchem a aby zažaloval Rusko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Vedení Prahy vyzvalo vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, zabrané v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Po Evropské unii vyjádřily České republice podporu a „plnou solidaritu“ v jejím střetu s Ruskem i členské země NATO. Současná situace nabízí české politice jedinečnou možnost nového startu: 30 let po odchodu posledního sovětského vojáka z našeho území je možné udělat tlustou čáru za dosavadní českou neschopností definovat si, co znamená vztah suverénní České republiky k Rusku, jak ho rozvíjet a kde jsou hranice možného, zaznamenal nadějné body vrbětického vývoje komentátor Hospodářských novin Martin Ehl. Agentury přinesly zprávu, že po týdnech výhrůžného řinčení zbraněmi začalo Rusko stahovat svoje útočná vojska od hranic s Ukrajinou. Sněmovna začala projednávat vládní novelu zákona zjednodušující pravidla pro pěstování konopí. Převrácený bulharský kamion s pivem zablokoval oba směry dálnice D1. Ptačí chřipka se rozšířila do dalších velkochovů na Královéhradecku a stočlenná likvidační jednotka hasičů pozabíjela nedaleko Chlumce nad Cidlinou celkem 14 tisíc kachen. Banky oznámily, že kvůli levným spotřebitelským půjčkám klesl zájem lidí o povolené přečerpání osobního účtu. Česká veřejnost si připomenula desáté výročí od chvíle, kdy tehdejší prezident Václav Klaus během státní návštěvy Chile přehlédl zapnutou televizní kameru a v domněle nestřeženém okamžiku sebral ze stolu a strčil do kapsy protokolární pero, což později rakouská média popsala tamním synonymem pro krádež jako „böhmisch einkaufen“ – český nákup.

[email protected]

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 17/2021 pod titulkem Uplynulých sedm dní očima Ivana Lampera