Rada ČT, Hana Lipovská
Říká, že se bála o život. (Hana Lipovská na jednání Rady ČT) • Autor: Matěj Stránský

Text je součástí výběru top článků roku 2021. Při této příležitosti ho odemykáme. Pokud vás zaujal a chcete podpořit nezávislou novinařinu, budeme rádi, když se stanete naším předplatitelem.


Reklama
Reklama

V dlouhodobém úsilí odvolat ředitele České televize Petra Dvořáka došlo k další a zatím asi nejbizarnější epizodě. V ní rozehrála složitou zápletku hlavní Dvořákova kritička a oblíbenkyně alternativních politických kruhů Hana Lipovská. Ta dosud Dvořákovi vytýkala špatné řízení, střet zájmů a hledala chyby v hospodaření, teď však přišla s něčím daleko vážnějším – že jí kvůli práci v Radě ČT hrozí fyzické násilí či smrt. Obavu, jak uzavřeli její oznámení policisté, cítí hlavně z Dvořáka a jeho okolí a věc považovala za tak vážnou, že na dubnové zasedání Rady ČT přišla s policejní ochrankou.

Rekonstrukce angažmá policie, do níž se Respekt pustil, navíc ukazuje, že obranu proti údajnému násilí hledala radní tak usilovně, že do svého boje proti Dvořákovi zapojila i policejního prezidenta Jana Švejdara.

Mimořádně naléhavé

Příchod na radu s dvojicí policistů v civilu vyvolal nebývalý údiv, zvlášť když Lipovská odmítala smysl ochrany vysvětlit. Až v rozhovoru pro Reflex předminulý týden prohlásila, že si o policejní asistenci sama nežádala a na policii šla proto, že ji k tomu „vyzvali odborníci“.

Jedním z nich byl Radek Koten, předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost z Okamurovy SPD. Koten připouští, že mu Lipovská „dva nebo tři dny před radou“ zavolala a svěřila se s obavou o život. Detaily mu neřekla a Koten se podle svých slov dále neptal. „Pouze jsem jí doporučil, ať se obrátí na policii. To bych doporučil každému, kdo projeví relevantní informace o nebezpečí,“ dodává poslanec.

29B_jaros
Mažou se mu volání v mobilu. (Radek Koten z SPD, zepředu) • Autor: Milan Jaroš

U doporučení však nezůstalo. Koten ještě zavolal policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi a o obavách Hany Lipovské ho informoval. „Pro mě je to nejjednodušší řešení,“ vysvětluje. „S policejním prezidentem si telefonuji poměrně často i vzhledem k tomu, že výbor pro bezpečnost s ním teď komunikuje zákon o policii. Tak jsem s ním jakožto s odborníkem konzultoval postup, co v případě paní Lipovské udělat. Nemám zapotřebí obvolávat místní stanice a ptát se jich.“

Jestli jsem byl zneužit k nějaké hře, nedokážu posoudit, říká policejní prezident.

Tweetni to

„Ano, je to pravda,“ potvrzuje policejní prezident, „v úterý 6. dubna mě telefonicky kontaktoval předseda bezpečnostního výboru pan Koten. Sdělil mi, že se na něj obrátila paní, která se cítí ohrožena na životě, že jí teče do bot, je to mimořádně naléhavé, potřebuje pomoci a chce podat trestní oznámení.“ Telefonát prý na policejního ředitele působil tak, že situace je vážná a je třeba jednat rychle. „Chtěl, ať ji nasměruju, kde má podat trestní oznámení, a dal mi na ni telefon. Nevěděl jsem, co je to za paní ani kde bydlí, kam ji nasměrovat. Zavolal jsem jí, abych mohl určit věcně a místně příslušné oddělení policie. Ona mi řekla, že je z Prahy, já jsem zprostředkoval kontakt, tím to pro mě skončilo,“ popisuje Švejdar.

Koten sice tvrdí, že neznal podrobnosti, nevěděl, čeho se Lipovská bojí, přesto kdyby je znal a chtěl celou věc s ochrankou na zasedání Rady ČT zorganizovat, těžko by to udělal lépe. Policejnímu prezidentovi totiž volal den před jednáním rady. Švejdar zavolal Lipovské a poté pražským policistům, aby jim oznámil existenci ženy, která se obává o život a chce podat trestní oznámení. Policisté pak Lipovské zavolali a domluvili se s ní, na kterou služebnu má přijít oznámení podat.

Musím tam osobně

Kolem třetí odpoledne už tedy seděla Hana Lipovská na policejní stanici na krajském ředitelství v Praze a policistovi z odboru extremismu a terorismu diktovala oznámení. Policisté si podle informací Respektu zapsali, že se bojí o život a „největší obavu pociťuje z generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a podnikatelského prostředí, ve kterém se pohybuje“.

„Vzhledem k množství spekulací týkajících se role policie v případě přidělení krátkodobé ochrany člence Rady ČT a také s ohledem na veřejná prohlášení samotné chráněné osoby, sdělujeme na váš dotaz následující: Policie ČR přijala oznámení Hany Lipovské o tom, že se obává o své zdraví a svůj život, a to především v souvislosti s výkonem funkce radní České televize. Své obavy zdůvodnila událostmi posledních týdnů a měsíců, kdy na ni měl být činěn nátlak v souvislosti s její činností v Radě ČT. Vzhledem k tomu, že paní Lipovská, podle svých slov, nátlaku nepodlehla a na plánovaném jednání rady následující den hodlá přednést záležitosti s citlivým obsahem, který se dotýká i bezpečnosti státu, považovala svou účast na jednání rady, včetně cesty na a z jednání, za přímé ohrožení svého života a zdraví,“ popisuje to mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Policie prověřuje taková oznámení o možné hrozbě běžně, v tomto případě se ale objevila jedna zvláštnost: to, že oznamovatelka uvedla datum, kdy jí půjde o život – druhý den, v den konání Rady ČT. Tím Lipovská dostala policii do časové tísně. „Informace, které policisté obdrželi, nebylo možné týž den ověřit, a na vyhodnocení následného postupu tak měli jen několik hodin,“ píše policejní mluvčí, „vzhledem k tomu, že nebylo možné sdělení oznamovatelky obratem ověřit, tj. prokazatelně potvrdit či prokazatelně vyvrátit a eliminovat hrozbu, byla jí v souladu se zákonem o Policii ČR poskytnuta krátkodobá ochrana.“

Policie podle mluvčího navrhla Lipovské i to, že pokud jí hrozí v den konání Rady ČT vážné nebezpečí, ať na schůzi radních osobně nechodí a připojí se on-line. Tuto vzdálenou účast na jednáních koneckonců v době koronakrize někteří radní i management televize pravidelně využívají. Lipovská to však podle policejního mluvčího odmítla s tím, že musí členům rady osobně ukázat důležité dokumenty.

Není ani jasné, proč mělo nebezpečí hrozit právě na tomto zasedání Rady ČT, když zmíněné dokumenty nepřinesly nic zásadně nového, co by Lipovská už dřív proti Dvořákovi nepoužila. Jediné, co z celé věci zbylo, byl rozruch a široká mediální prezentace.

Lipovskou neznám

Policejní prezident Švejdar si nemyslí, že by udělal chybu, když se v případu, kde figurují politici a jedná se o politicky velmi sledovaný spor, angažoval. „Nedovedu si představit, že bych v pozici policejního prezidenta odmítl předsedovi bezpečnostního výboru, kam se chodím pravidelně zpovídat ze své činnosti, zprostředkovat kontakt za účelem podání trestního oznámení,“ uvádí Švejdar a dodává: „Neviděl jsem na tom nic divného, do ničeho jsem nezasahoval, jako policista jsem povinen konat, když se dozvím o člověku, který cítí ohrožení na životě. Paní Lipovskou neznám, nevěděl jsem, o co jde, a v každém jiném případě bych se zachoval stejně – zprostředkoval bych kontakt na místně příslušné oddělení.“

Nemá tedy obavu, že mohl být zneužit v nějaké politické hře? „Jestli byla policie zneužita, nebo i já sám, k nějaké hře, nedokážu posoudit, protože tu hru neznám. A především, já jsem nevyhodnocoval, jestli někomu hrozí, nebo nehrozí újma, to prošetřují policisté, na které se pak oznamovatelka obrátila. Já jsem jen telefonicky zjišťoval, v jakém městě bydlí, kam ji nasměrovat,“ říká šéf policie.

Účast Radka Kotena naznačuje, že do útoku na Dvořáka je přímo zapojená SPD. Zápletka s ohrožením života je navíc tak podivná, že vzbuzuje podezření, jako by se Lipovská s Kotenem snažili účastí policie přiživovat rozruch kolem kritiky ředitele ČT a posílit údajnou závažnost „důkazů“ proti Dvořákovi. To se ostatně podařilo.

Na otázku, zda to tak nebylo, odpovídá Koten, že „to je vyloučeno“. Žádost na dokladování časů telefonických hovorů s Lipovskou ale odmítá. „Mně se to v tom mobilu maže. A aby tady novináři vyšetřovali předsedu bezpečnostního výboru a chtěli po něm výpisy, to se mi nezdá normální,“ namítá delegát SPD.

Nemyslel jsem to tak vážně

Jak už bylo řečeno, Lipovská policii odůvodnila obavu o svůj život „událostmi posledních týdnů a měsíců, kdy na ni byl činěn nátlak v souvislosti s její činností v Radě ČT“. Oním nátlakem jsou přitom podle informací Respektu anonymní zprávy převážně ze sociálních sítí, které jí chodí podle její výpovědi už od listopadu loňského roku. Kromě toho Lipovská předložila policii i dva podpůrné argumenty: varování od svého bývalého kolegy z Rady ČT, psychiatra a kněze Jaroslava Maxmiliána Kašparů (před měsícem na členství v radě předčasně rezignoval, jako důvod uvedl zdravotní důvody), který Lipovské udělil neformální přátelskou radu, ať si v metru raději stoupá dál od kolejí. A také zprávu od manažerky, dávné spolupracovnice Petra Dvořáka z dob, kdy ještě řídil TV Nova, která Lipovské napsala, že by ji mohlo na ulici srazit auto. Ta na otázky zaslané Respektem, pídící se po její roli v příběhu Hany Lipovské, neodpověděla a nebrala telefon. Z kontextu ale plyne, že podobně jako u pana Kašparů šlo i v jejím případě patrně o jakési přátelské varování. Nicméně oba si teď k věci předvolává policie. „Je to tak, už mi volali, jdu podávat na policii vysvětlení,“ říká do telefonu Jaroslav Maxmilián Kašparů, „ale prosím vás, já jsem to nijak vážně nemyslel, jsem z toho celého dost překvapený.“

Kašparů popisuje, že mu „asi před třemi týdny nebo měsícem“ Lipovská „zavolala nebo napsala, už nevím“, že jí hrozí nebezpečí, že jí někdo vyhrožuje kvůli její práci v radě, že ji může přejet auto. „A v té době se zrovna psalo o někom, kdo strčil člověka pod metro, tak jsem jí napsal nebo řekl, že když už se rozhlíží, tak ať se rozhlíží všude, nejen pokud jde o auta. Ale to ne, že bych ji varoval, to jsem jen tak podotkl,“ vysvětluje Kašparů.

Při oznámení obavy o život Lipovská na policii také uvedla, že v ohrožení není sama, že nebezpečný tlak v souvislosti s kritickou prací v Radě ČT byl vyvíjen i na jejího kolegu Romana Bradáče. „Na školu, kde učím, přišel dopis, že svými názory kazím mladou generaci, něco takového. Normálně slušný dopis, podepsaný, jestli organizace vnímá, co dělám v Radě ČT. Nebylo to zlé nebo hloupé, bylo to takové aktivistické,“ říká Bradáč. „A přišel mi anonym, že už bych si taky nemusel v branži škrtnout. A to jsem Hance asi řekl,“ připouští Bradáč. „Ale na anonymy jsme zvyklí, stejně jako asi všichni veřejně činní lidé nebo novináři. Ohrožen na životě jsem se nikdy necítil, strach z ničeho nemám,“ dodává.

Podle něj jde jen o to, že když Hana Lipovská v Radě ČT vystupuje hodně kriticky, občas někdo podotkne řečnicky něco ve smyslu: „Teda Hanko, ty si zahráváš s ohněm,“ říká Bradáč. „Ale že bych se cítil nějak ohrožen, to jsem neříkal, nic takového necítím. A nevěděl jsem, že o mně mluví na policii.“

Hrobové ticho

Lipovská s Respektem odmítla o svém ohrožení mluvit a z dostupných informací není jasné, proč by se smrtelné nebezpečí mělo objevit až teď. Informace, které Lipovská v doprovodu policie sdělila na jednání Rady ČT, nezazněla na radě poprvé. Hana Lipovská je přinesla už na březnovou schůzi, kde se zmínila o údajném napojení Dvořáka na řetězec firem se sídlem v daňových rájích. Nejvíc Lipovská argumentuje Dvořákovými akciemi počítačové školy Gopas, největšího poskytovatele IT školení v Česku a na Slovensku.

Dvořák ji založil v devadesátých letech 20. století s podnikatelem Ladislavem Bartoníčkem, minoritním akcionářem PPF a možným nástupcem Petra Kellnera. Gopas donedávna vlastnili prostřednictvím firmy registrované v Nizozemsku, tím se ale sám Dvořák netají. „My jsme Gopas drželi prostřednictvím společnosti GlobeInvest One, ale tu jsme vloni prodali a akcie Gopasu vlastníme napřímo,“ říká ředitel ČT. O přímém vlastnictví lze nalézt i potvrzení v obchodním rejstříku.

Radní Lipovská opírá svůj několikrát opakovaný příběh o nebezpečné struktuře Dvořákových firem o nálezy ze zahraničních rejstříků, že firmy spojené s nizozemskou firmou GlobeInvest One vedou dál do „daňových rájů“. „Paní Lipovská odvíjí ten řetěz firem až po našem opuštění GlobeInvestu,“ vysvětluje Dvořák, „to se mnou nemá nic společného. Nikdy jsem jako ředitel ČT v žádné firmě vedoucí do daňových rájů nebyl.“

Každopádně zamotaný příběh Dvořákových firem v březnu žádný výrazný rozruch u kolegů nevyvolal. Předsedající schůze poděkoval „Hance“ za příspěvek a šlo se dál. Lipovská tedy zkusila na svůj objev upozornit znovu na svém Facebooku po skončení schůze. A pak společně se svojí kamarádkou a spolupracovnicí Janou Bobošíkovou natočily o Dvořákových firmách videoblog, ani ten ale větší odezvu mezi kolegy z Rady ČT, případně ve velkých médiích neměl.

Den před dubnovou radou, kam Lipovskou doprovodila policie, natočila Bobošíková další videoblog. Jmenuje se PPF, Česká televize, daňové ráje. Dvořák, Bartoníček a střet zájmů. Panenské ostrovy. A strach a Bobošíková si v něm stěžuje, že i přes několikeré zveřejnění informací od Lipovské panuje na veřejnosti „hrobové ticho“.

d„Já osobně se domnívám, že když ta jejich dojmologie proti Dvořákovi nikoho nezaujala, protože ve skutečnosti není proč, tak si chtěly zjednat pozornost, dodat tomu všemu váhu a zneužily k tomu policii,“ říká radní Zdeněk Šarapatka. „Doprovod policistů na jednání rady, to už přehlédnout nejde.“

Závažné informace

Na to, jak vyšetřování kolem obav o život dopadne, si musíme počkat. Fyzickou ochranu policistů měla Lipovská během prověřování ještě den po dubnové radě, pak už ne.

Mezitím sám ředitel Dvořák preventivně už v březnu zadal právníkům prozkoumat vztah mezi ČT a školou Gopas, protože zjistil a sám zveřejnil, že některá oddělení ČT si u Gopasu objednávala školení.

„Jsou to objednávky na nízké částky, které se ke mně ke schvalování vůbec nedostanou. Nikdy jsem žádnou objednávku ani fakturu neschválil ani nenařídil. Školení si objednávají jednotlivé týmy podle vlastní potřeby,“ hájil se Dvořák. To samé už nechala rada prozkoumat i svou dozorčí komisí. Podle údajů z ČT šlo za posledních deset let od nástupu Dvořáka do čela televize o částky v rozmezí 15–150 tisíc ročně, jen v roce 2015 bylo školení více – celkem za 318 tisíc. Při porovnání s dobou před Dvořákovým nástupem není vidět rozdíl – za podobné částky ročně si objednávaly IT školení od školy Gopas televizní týmy i za předešlého ředitele.

Hana Lipovská a Jana Bobošíková mezitím poslaly jménem svého Institutu svobody a demokracie poslancům, senátorům a Bezpečnostní radě státu e-mail, v němž opakují to, co radní Lipovská sdělila kolegům na schůzi radních, kam ji doprovodila policie. Že společnost Gopas může být bezpečnostním rizikem pro stát. Tvrzení stojí na konstrukci, že si od Gopasu objednávají školení i státní instituce a může dojít k úniku citlivých dat. Sněmovní výbor pro obranu se rozhodl po prozkoumání na něj pohlížet jako na každý jiný e-mail od občanů, senátní výbor ho zařazuje do bodu „různé“, jen sněmovní výbor pro bezpečnost vedený Radkem Kotenem z SPD chce nechat oznámení prověřit. „Jeví se to jako velmi závažné informace,“ říká Koten, „měly by se tím zabývat bezpečnostní složky státu.“

Krátkodobou fyzickou ochranu přidělují policisté do doby, než pokročí v prověřování oznámení o hrozícím nebezpečí – pak policejní doprovod buď zruší, nebo člověka hlídají fyzicky dál. Podle informací Respektu měla Hana Lipovská policisty po boku už jen jeden den po dubnovém jednání rady.

Policie dál prověřuje informace, které od ní dostala, a na facebookovém profilu Institutu svobody a demokracie se objevila nová úvodní fotografie. Je na ní otištěna část básně Františka Halase: „ Jenom ne strach Jen žádný strach/ takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach/ co my tu zahrajem/ až přijde čas až přijde čas.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivana Svobodová

redaktorka

Ivana Svobodová
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 764

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte