Je zvláštní, že jeho životní příběh ještě nikdo nezfilmoval. Závěrečné srdceryvné scény se úplně nabízejí: čtyřiatřicetiletý voják v rakousko-uherské uniformě na Václavském náměstí nadšeně oslavuje vznik Československa, o necelý měsíc později umírá na španělskou chřipku coby všemi odvržený „Rakušák“. Příběh statečného dělostřelce a průkopníka české výtvarné moderny Bohumila Kubišty (1884–1918) je teď čerstvě zpracován alespoň ve vynikající publikaci Bohumil Kubišta a Evropa.
Na obalu je reprodukce jeho obrazu z roku 1913 Pobřežní děla v boji s loďstvem a uvnitř spoustu map. Tým historičky umění Marie Rakušanové se totiž rozhodl doslova zmapovat umělcovu životní cestu. A díky zapojení mezinárodních odborníků se její zákruty přehledně vinou nejen Kubištou zbožňovanou Francií, ale také Itálií, Německem a Maďarskem. Publikace tak nevypráví jen o jednom talentovaném malíři, ale také o tom, že naše kultura svého času oplývala ve vztahu ke světu stejnou kuráží jako Kubišta na válečném poli.
Na evropské misi
Na prahu jeho života se nezdálo, že by měl našlápnuto k úspěchu. Narodil se jako nemanželský syn vesnické samoživitelce, otce nepoznal, povahou byl podle pamětníků navíc „samotářský, soustředný, nespolečenský“. Zatímco český národ prožíval vrchol své emancipace, Kubišta nacionální hrdost necítil. Jako společenský outsider víc než k Čechům tíhl k podobně minoritním skupinám, k českým Němcům a Židům. Tah na bránu ale měl. Díky výtvarnému talentu se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
