Na dlouhou trať
Demokracie jsou na ústupu, ale Amerika už nechce zvenčí měnit autoritářské režimy. To je dobře.
Před osmdesáti lety, když prezident Franklin Roosevelt rozhodl o vstupu Spojených států do války proti nacistické totalitě, zbývalo na světě posledních jedenáct demokracií. Po zbytek 20. století následoval, lemován občanskými válkami, hladem, spoustou konkrétního utrpení, setrvalý triumf svobody. Hned po válce se demokracie uchytily v západní Evropě, v osmdesátých letech padly diktatury v jižní Evropě a v řadě latinskoamerických a východoasijských států, po roce 1989 se osvobodila středovýchodní Evropa i mnohé země Afriky a Asie. Zdálo se, že je tato pouť nezastavitelná a že se na ni s růstem střední třídy výhledově vydá i miliardová Čína.
Avšak v novém tisíciletí nastal zlom, který nyní ve výroční zprávě nazvané „Demokracie v obklíčení“ vyčíslila americká nevládní organizace Freedom House (více v článku na str. 28). Popatnácté v řadě loni na světě ubylo občanských a politických svobod. Pouze pětina lidstva, mezi nimi i Češi, žije ve státech, které Freedom House označuje za plně svobodné. To je nejméně od roku 1995.
Omezené možnosti
V témže týdnu, kdy vyšla tato depresivní studie, ohlásil nový americký ministr zahraničí Antony Blinken změnu strategie nejsilnější demokratické mocnosti. „Nebudeme se už snažit šířit demokracii drahými vojenskými intervencemi ani se pokoušet zvenčí svrhnout autoritářské režimy,“ prohlásil. „Tyto taktiky jsme zkoušeli v minulosti. A jakkoli byly dobře míněné, tak nefungovaly.“
Může to působit jako americká kapitulace, ale opak je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
