Angela Merkel na podzim právě započatého roku skončí ve funkci německé kancléřky a plánuje úplně odejít z politiky. Němci si podle několika průzkumů už kladou otázku, kdo bude mít kontrolu nad jejich životy, když se posledních patnáct let mohli spolehnout na klidnou, uměřenou vědkyni v čele státu. Stejná teze, tedy že tu vždycky jako poslední instance byla Angela Merkel, platila i pro Evropskou unii, a proto se v mnohých evropských metropolích komentátoři zamýšleli, kdo povede EU, až současná německá kancléřka odejde, a jakou změnu to může přinést.
Zpravodaj francouzského deníku Libération při EU vidí rok 2021 jako šanci – a vlastně i úkol – pro francouzskou vizi Evropy. Ustavičná brzda integrace, Velká Británie, je definitivně pryč, Angela Merkel na odchodu a zatím bez následovníka, Emmanuel Macron by se proto měl chopit iniciativy a nenechat Unii bez vedení, přičemž „chopit se iniciativy“ znamená především vnést na evropský stůl témata drahá francouzské politice, v sociální oblasti a jinde.
Komentátoři z menších států docházeli vesměs ke stejnému závěru, tedy že rok 2021 je šancí pro Francii, na rozdíl od francouzských kolegů ale právě kvůli tomu výstražně zvedali prst. Nizozemský de Volkskrant upozornil, že s brexitem padla hlavní protiváha francouzského tlaku po regulaci a s odchodem kancléřky tu nebude vrba, u které země jako Nizozemsko nebo Rakousko nacházely zastání.
Dělení na francouzskou a protifrancouzskou EU je vždycky trochu klišé, protože v praktické…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
