Václav Klaus
Václav Klaus během oslav 17. listopadu na Národní třídě • Autor: ČTK

Bývalý premiér a prezident Václav Klaus napsal ministru zdravotnictví, že se musí „zásadně a kategoricky ohradit proti tomu, že mne oficiální stránky Vašeho úřadu v rubrice ‚Dezinformace o covid-19‘ zařazují mezi autory ‚výrazných výroků a silných prohlášení‘, které údajně slouží k podpoře ‚dezinformací a konspiračních teorií‘“. Klaus chce od ministra vysvětlení, a hlavně stažení svého jména z webu. A má pravdu.

Není pochyb o tom, že v době současné pandemie má slovo stejnou sílu jako léčba. Pokud by od začátku lidé vnímali koronavirus jako problém, nemuseli jsme nyní mít omezený pohyb, zavírané a polootvírané obchody, a hlavně tisíce mrtvých a statisíce nakažených. Fakt, že řada osobností význam rizika zlehčovala, vedl k tomu, že se rozpoutala debata, jestli vůbec máme problém, či ne. Nemalá část občanů tak opatření porušuje. A to se už zřejmě nezmění.

Reklama
Reklama

Václav Klaus přispěl k této situaci řadou pozoruhodných výroků. Například prohlásil: „Rouškaři jsou samozřejmě lidi, kteří jsou vítači migrantů, rouškaři jsou lidi, kteří si přejí posilu Evropské unie a rychlé přijetí eura, já bych viděl řadu takových doplňujících charakteristik.“ Bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu dokonce přirovnal k Mussolinimu. Takže ano, Klaus dělá druhým to, čeho se teď sám děsí, protože nelichotivá nálepka míří na jeho adresu.

Je tu ale jeden podstatný rozdíl, Klaus dostal oficiální štempl od státu, že je dezinformátor. Respektive stát prostřednictvím svého ministerstva zdravotnictví o bývalém prezidentovi říká, že jeho „výrazné výroky“ využívají dezinformační weby na podporu „jimi propagovaných dezinformací a konspiračních teorií“. Jenže co to znamená? Naše výroky může přece zneužít kdokoli. Je tu svoboda slova, takže má na svůj postoj právo.

O Klausovi si lze myslet cokoli. A v rámci hodnocení o něm lze také psát i říkat téměř cokoli. Ale touto svobodou mají disponovat jen jednotlivci či soukromé organizace. Stát musí podobnými výroky na adresu konkrétních lidí dramaticky šetřit. A když už vyjde s takovým hodnocením na veřejnost, je nutné, aby bylo precizně zformulované a doložené. Aby se dotyčný proti nařčením mohl bránit.

Navíc se nabízí otázka, proč padlo zrovna Klausovo jméno? S řadou skandálnějších výroků přišlo mnoho lékařů. Ostatně i premiér Andrej Babiš šířil dezinformace, když veřejnosti tvrdil, že covid je pryč a jsme nejlepší na světě.

Ministerstvo zdravotnictví dělá dobře, že chce bojovat s fake news, ale zapomíná, že státní instituce disponují silou, které jednotlivec nemůže v této podobě čelit. Když k tomu připočteme ministerský návrh, aby mohli úředníci v případě pandemií bez kontroly parlamentu sledovat mobily nakažených občanů či uzavírat restaurace a podniky, je tu znát nebezpečná necitlivost k posilování už tak příliš mocného státu. Roman Prymula v listopadu nechápal rozhodnutí soudu, který konstatoval, že zavedení roušek nebylo dostatečně odůvodněno. Podle něj stačí, že je situace vážná.

A to je klíčové u všech bodů, které tu zmiňujeme. Státu nemůže „stačit“ vážnost situace, musí svá rozhodnutí podložit argumenty. Už jsme to psali na jaře, stát nám má při zvládání krize pomáhat, protože bez něj to nejde. Ale čím je situace složitější, tím přesnější jeho kompetence musejí být. Je také nutné je mít možnost kontrolovat, přezkoumávat a případně mít možnost se jim bránit.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2201

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte