O desítky let zpět?
Česko stále hledá model, jak zrovnoprávnit právo na vzdělání
Boj o tuzemskou podobu inkluze pokračuje. Minulý týden ještě zmohutněla vlna nesouhlasných reakcí, která se zvedla poté, co vyšlo najevo, že ministr školství Robert Plaga (ANO) počátkem září v tichosti poslal do připomínkového řízení vyhlášku zásadně měnící pravidla pro inkluzivní vzdělávání.
Námitky jsou jednak formální. Kupříkladu ministerstvo zahraničních věcí v rámci připomínkového řízení namítá, že „není možné“ pomocí vyhlášky porušovat ustanovení zakotvená v zákoně, a dokument jako „diskriminační“ navrhuje kompletně zamítnout. Vzdělávací experti si stěžují, že Plaga zásadní změny nejprve neprojednal s odbornou veřejností. S formálními námitkami jsou úzce propojeny námitky obsahové – MZV naráží na fakt, že platný školský zákon garantuje každému žákovi a studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou způsobeny postižením, nemocí nebo třeba sociálním znevýhodněním, právo na „bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením“.
Podle nových pravidel navrhovaných ministerstvem by ovšem část ze zhruba 130 tisíc dětí, na něž se inkluze aktuálně vztahuje, o toto garantované právo přišla. Nově by nárok na asistenta pedagoga nebo další formy pomoci neměly děti tělesně handicapované, děti se specifickými poruchami učení či s psychiatrickým onemocněním, děti sociálně znevýhodněné nebo cizinci. Dál by naopak zůstal dětem s mentálním handicapem, se zrakovým či sluchovým postižením nebo autismem.
Znalci situace se navíc obávají, že ze systému…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
