O desítky let zpět?

Boj o tuzemskou podobu inkluze pokračuje. Minulý týden ještě zmohutněla vlna nesouhlasných reakcí, která se zvedla poté, co vyšlo najevo, že ministr školství Robert Plaga (ANO) počátkem září v tichosti poslal do připomínkového řízení vyhlášku zásadně měnící pravidla pro inkluzivní vzdělávání.

Námitky jsou jednak formální. Kupříkladu ministerstvo zahraničních věcí v rámci připomínkového řízení namítá, že „není možné“ pomocí vyhlášky porušovat ustanovení zakotvená v zákoně, a dokument jako „diskriminační“ navrhuje kompletně zamítnout. Vzdělávací experti si stěžují, že Plaga zásadní změny nejprve neprojednal s odbornou veřejností. S formálními námitkami jsou úzce propojeny námitky obsahové – MZV naráží na fakt, že platný školský zákon garantuje každému žákovi a studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami, ať už jsou způsobeny postižením, nemocí nebo třeba sociálním znevýhodněním, právo na „bezplatné poskytování podpůrných opatření školou a školským zařízením“.

Podle nových pravidel navrhovaných ministerstvem by ovšem část ze zhruba 130 tisíc dětí, na něž se inkluze aktuálně vztahuje, o toto garantované právo přišla. Nově by nárok na asistenta pedagoga nebo další formy pomoci neměly děti tělesně handicapované, děti se specifickými poruchami učení či s psychiatrickým onemocněním, děti sociálně znevýhodněné nebo cizinci. Dál by naopak zůstal dětem s mentálním handicapem, se zrakovým či sluchovým postižením nebo autismem.

Znalci situace se navíc obávají, že ze systému…