Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Společnost

Kouzelná opona

Minulou neděli se po tříleté rekonstrukci otevřela budova Státní opery Praha. Byla to velká sláva, na výsledek více než miliardové investice se přišli podívat Andrej Babiš, Viktor Orbán i Hana Zagorová. Wagnerovi Mistři pěvci norimberští se tu hráli pod stejnou oponou, kterou pro někdejší Nové německé divadlo v roce 1888 namaloval Eduard Veith, když byla budova postavena. Opona zmizela v roce 1945, teď ji vytvořil znovu podle dobové fotografie scénograf Národního divadla Martin Černý.

Člověk si logicky kladl otázku, co se stane s oponou, která v divadle visela od roku 2002. Tehdy ji vytvořil malíř Antonín Střížek na objednávku Národního divadla. Devět metrů vysoké, šestnáct metrů široké plátno musel koupit v cizině, u nás se tak velké nevyrábí. Pro představu: největší obrazy z Muchovy Slovanské epopeje měří jen osm na šest metrů.

Střížek dílo citující rituální zkoušku prince Tamina z Mozartovy Kouzelné flétny nasvícenou divadelními reflektory v rukách andělů maloval půl roku s jedním pomocníkem. Oponu nechtěl dělat tak, jak to bývá zvykem, tedy na zemi podle předlohy. Chtěl ji malovat z hlavy jako klasický obraz, na který se může dívat z odstupu. Národní divadlo mu proto schválilo pouze ideový návrh a výsledný tvar vznikal ve Stodůlkách v bývalých skladech podniku Mototechna (filmoví znalci prostor budou znát ze závěru snímku „Marečku, podejte mi pero.“), kde si Střížek čisté plátno natáhl mezi regály od stropu až k podlaze.

Teď,…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].