0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Společnost15. 3. 20204 minuty

Něco víme, něco ne

Proč umírají na koronavirus Italové častěji než Korejci, spadá do druhé kategorie

Autor: ivn3da / DPphoto / Profimedia

Mám ráda viry. Vždycky mě na nich zajímalo, že tady byly a vždy budou, že náš druh přežijí,“ říká viroložka Ruth Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK. Na novinářskou návštěvu se pečlivě připravila – její pracovní stůl téměř mizí pod hromadou vytištěných vědeckých článků o původci nemoci Covid-19. Orientovat se v té záplavě ale vůbec není snadné. Stále je to jen zlomek z publikované literatury a není vždy jasné, čemu věřit. Některé z článků dostupných na internetu ještě neprošly recenzním řízením, a jejich spolehlivost je proto nejistá, jiné byly staženy nebo je další výzkum vyvrátil.

Luskouni, sympatičtí hmyzožraví savci, kteří vypadají jako pravěcí tvorové z nějakého obrazu Zdeňka Buriana, tak byli zřejmě omilostněni. Dřívější analýzy naznačovaly, že právě oni přenesli virus z netopýrů na lidi. Podrobnější genetické studie však podle Tachezy později ukázaly, že koronavirus, který mezi luskouny před propuknutím epidemie cirkuloval, se tomu současnému zase tak moc nepodobá. Zvířecí mezihostitel, v jehož organismu se vyselektovala forma viru schopná účinně se šířit mezi lidmi, tedy stále zůstává neznámý.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Původce nemoci, jejíž nástup se zpočátku projevuje hlavně kašlem a horečkou, často také celkovou slabostí, je na člověka každopádně velmi dobře vyladěn. Makaci ve virologickém ústavu ve Wu-chanu, které koronavirem vědci uměle nakazili, snášejí infekci lépe než lidé. Rentgen u nich sice ukázal zápal plic, někteří zhubli. Jinak ale trpěli jen mírnými příznaky, neměli ani…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc