Evropská unie dělá pro zmírnění dopadů klimatické změny více než jiné velké státy. Dělá ale dost? Tahle otázka přišla na přetřes v Bruselu minulý týden, kdy Evropská komise představila svůj klíčový dokument – návrh zákona, který by měl zajistit klimaticky neutrální Evropu do roku 2050. V rámci domácích úkolů mají být stanoveny přísnější emisní cíle do roku 2030. Už v červnu 2021 by měla proběhnout revize celého procesu snižování emisí a v následujících letech další.
Při pohledu ze země, která je při podobných plánech zvyklá na liknavost a formálnost, se zdá, že je plán myšlen vážně. Zákon vychází z úmluvy schválené loni v prosinci, kde se členské státy dohodly, že budou příštích deset let investovat nad současný rámec asi 260 miliard eur ročně. Za to by se mělo přejít na bezemisní energetiku, výrazně omezit dopravu poháněnou ropou, v průmyslu zásadně posílit recyklaci a v přírodě biodiverzitu například obnovou lesů.
Kolem plánů je samozřejmě mnoho sporů. Zelené strany nebo Greenpeace mluví o dobrém směřování, ale příliš malých ambicích. Protistrana naopak varuje před nebezpečným omezováním, které může těžce poškodit evropský průmysl.
Aplaus vestoje
V každém případě snahy EU je třeba vidět tak, že poprvé velká země nebo uskupení zemí zkouší vzít vážně ekologické hrozby, o nichž vědci v detailech mluví už desítky let. Jde tedy o záslužný krok, přesto mnoho chvály zatím Unie neslyší.
Platí to i pro minulý týden, kdy do Evropského parlamentu zavítala…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
