Překládat bezchybně téměř

Ležel si na hnědé, borovicové podlaze lesa, bradu na složených pažích, a vysoko nad hlavou vítr vléval do vrcholů borovic. Hory se mírně sklonil, kde ležel; ale pod ním byl strmý a viděl tmu olejované silnice, která protékala průsmykem. Po cestě byl potok a daleko dolů na průsmyk viděl mlýn vedle potoka a padající vodu přehrady, bílý v letním slunečním světle.“

O výroční literární cenu by se s tímto překladem prvního odstavce Hemingwayova románu Komu zvoní hrana nikdo ucházet neměl. Ale pokud pomineme zákruty složité české gramatiky, zase takový rozdíl od překladu z anglického originálu od Jiřího Valji (viz rámeček) to není. A na dvou místech se náš překladatel dokonce dopustil nečekaných, a přitom srozumitelných poetických obratů. Tím překladatelem je obyčejný Google Translate, nejpoužívanější překladač současného webu, který denně obslouží přes půl miliardy uživatelů.

Ještě před necelým rokem by pro něj takový výkon byl nemyslitelný. Loni na jaře však Google zprovoznil novou metodu překladu pomocí umělých neuronových sítí a strojového učení mezi angličtinou a všemi 103 jazyky, s nimiž Translate pracuje. Metodu, která se od té doby neustále zlepšuje. A inženýři a badatelé zabývající se strojovými překlady a umělou inteligencí soudí, že je nejslibnější cestou k dokonalému překladu, nerozeznatelnému od práce lidského mozku. Zatím se pro každého, kdo se dorozumí…