Boj o úředníky. Jak Senát chystá odpor proti Babišově reformě státní správy

E-mailové schránky některých senátorů se letos během prázdninového července a začátku srpna nezvykle plnily. Třeba senátorka Adéla Sucharda Šípová (Piráti) redakci popisuje, že jí přišly desítky zpráv od občanů i různých spolků, přičemž všechny měly stejný problém: jejich pisatelé nesouhlasili s chystanou změnou zákona o státní službě. Normu, která má mimo jiné výrazně usnadnit propouštění úředníků a otevřít politikům větší prostor pro personální zásahy, považuje část informované veřejnosti za pokus současné vládní koalice o atentát na nezávislost státní správy.

Senátoři příští týden předlohu pravděpodobně odmítnou. Vědí ale, že sněmovní většina jejich veto následně přehlasuje. Hledají proto jiné možnosti, jak účinnost novely oddálit nebo zabránit alespoň některým jejím částem. Návrh, který umožní politické ovládnutí státní správy, přitom není jedinou kontroverzní předlohou Babišova kabinetu – podobně zacílené změny přijdou například v oblasti veřejnoprávních médií. Výsledný způsob senátního zápasu se služebním zákonem tak přinese důležitý signál pro další měsíce.

Zmizí ochrana

Zákon o státní službě nabyl účinnosti v roce 2015 po letech ostrých politických debat. Jeho vznik zásadně ovlivnil tlak na odpolitizování státní správy, které patřilo mezi požadavky spojené s členstvím v Evropské unii. Smyslem normy bylo oddělit politické vedení ministerstev od úřednického aparátu a zajistit odbornou a stabilní státní správu. Původní zákon měl ale řadu nedostatků. Začátkem roku 2025 proto vstoupila v platnost takzvaná flexibilizační novela z dílny tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana. Ta mimo jiné zjednodušila propouštění neefektivních zaměstnanců, zřídila nezávislou služební komisi, která má úředníky chránit před svévolí nadřízených, a umožnila platový růst bez nutnosti postupu na vedoucí pozice.