Ve svém prvním newyorském románu Zuřivost psal indicko-britský prozaik Salman Rushdie o vzteku, který cloumá hlavním hrdinou i tepající metropolí. V novince Zlatý dům, která se opět odehrává ve městě, kam se nakonec uchýlil před hrozbou trestu smrti, si stanovil mnohem ambicióznější cíle.
V rozhovorech mluvil o tom, že hodlal zachytit nejen témata jako přistěhovalectví, nový začátek a americký sen. Zároveň chtěl prozkoumat dobu postfaktickou a to, jak dopadl velký demokratický experiment jménem Spojené státy americké. Vše navíc zarámoval vládou Baracka Obamy a výběrem nového prezidenta. A překvapivý výsledek skutečných voleb tak z knihy učinil „první velký román trumpovské éry“.
Dva vzestupy a jeden pád
V nejslavnějších románech Děti půlnoci,Hanba či Satanské verše proslul Rushdie jazykovou i stylistickou vytříbeností a vtahující energií, s níž mísil východní a západní kulturu i mýty a prolínal jimi naši současnost. Novinku ohlašoval nakladatel jako návrat k realismu, výsledek je však opět povědomý – mnohovrstevnatý a lehce pohádkový příběh nabitý mnoha odkazy, který zkoumá i Rushdieho oblíbené téma: jak konstruujeme svá vyprávění. Slovy vypravěčů ve starém Římě, která zmiňuje epigraf: celý text je zlatý příběh, příběh přehnaný a divoký, možná nakonec jedna velká lež.
Stejně jako ostentativně nové americké příjmení Golden, jež začne používat bohatý patriarcha a jeho tři synové, kteří se jednoho dne přistěhují do…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
