Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Ono to nějak dopadne

Dějiny nás učí, že věci se vždy samy nevyřeší

Když se dnes lidé vyrovnávají se špatnými zprávami, mnozí mají tendenci předpokládat, že se jedná jenom o hrboly na hladké cestě, že se všechno nakonec nějak vyřeší. Prezident Obama rád citoval výrok Martina Luthera Kinga, že „oblouk morálního univerza je sice dlouhý, směřuje ale ke spravedlnosti“. Nemůžeme se ale mýlit, když předpokládáme, že navzdory občasným prohrám je cesta vpřed vlastně nezastavitelná?

V neděli 11. listopadu – v jedenáctou hodinu jedenáctého dne jedenáctého měsíce – jsme si připomněli konec největšího a nejkrvavějšího konfliktu, jakého byl svět kdy svědkem. První světová válka představovala v lidských dějinách bod obratu. Znamenala konec čtyř obrovských evropských impérií, počátek ruského komunismu a vstup Spojených států do globální mocenské politiky. Jejím nejdůležitějším intelektuálním odkazem je ale možná konec myšlenky nevyhnutelného pokroku.

Před vypuknutím války v roce 1914 žili lidé ve světě, který se tomu našemu v mnohém podobal a byl definován oslnivým ekonomickým růstem, technologickými revolucemi a stále rozsáhlejší globalizací. Výsledkem bylo, že když se objevily nějaké nevábné trendy, mělo se obecně za to, že jsou pouze dočasné a že je zahladí obecný pohyb vpřed. Norman Angell napsal v roce 1909 knihu, v níž vysvětloval, že válka mezi hlavními mocnostmi by byla tak drahá, že je vlastně nemyslitelná. Kniha The Great Illusion (Velká iluze) se stala mezinárodním bestsellerem a samotný Angell kultovní celebritou (později dostal…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].