Lze řídit stát a zároveň mít obrovský prospěch z jeho peněz? Česko s Andrejem Babišem v čele si už pár let zvyká na to, že ano.
Premiérův vztah k Agrofertu a k čerpání dotací a zakázek už ale přestává být domácí záležitostí. Ve hře jsou miliardy z fondů EU, a tak se o české specifikum začíná zajímat čím dál víc lidí v Bruselu, znepokojených představou, že by ze společných peněz sponzorovali byznys politika, který na rozdělování těchto peněz dohlíží a může o nich rozhodovat.
Evropský komisař pro zemědělství Phil Hogan minulý týden potvrdil, že střet zájmů českého premiéra se v komisi skutečně řeší, a to koordinovaně na třech direktoriátech. „Nemyslím si, že bychom měli dělat unáhlené závěry, dokud nebudeme mít pohromadě fakta,“ prohlásil diplomaticky Hogan, když minulý čtvrtek odpovídal na dotazy europoslanců ve výboru pro kontrolu rozpočtu. Potvrdil však, že si komise vyžádala z Česka podklady a že v případě porušování předpisů zakročí.
Přijmout vhodná opatření
Pro pochopení bruselského neklidu je potřeba krátký návrat v čase. V Česku od loňského února platí upravený zákon o střetu zájmů známý jako „lex Babiš“. Členům vlády zakazuje vlastnit média a firmy, které se ucházejí o státní zakázky nebo dotace. Babiš ještě jako ministr financí protestoval. Zastal se ho Miloš Zeman a zákon vetoval, minulá sněmovna ovšem prezidenta přehlasovala, a tak se Babiš musel přizpůsobit. Svoje podnikatelské impérium Agrofert převedl do takzvaného svěřenského fondu. Na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
