Vědomi si mimořádné historické chvíle, chtěli jsme původně na tomto místě uctít výročí republiky a napsat něco o psychologii vlastenectví. Při rešerších jsme ovšem nenarazili na nic zvláštního, co by na poučeného čtenáře udělalo dojem. Ano, když Francouzům a Němcům připomenete historické rány, jeden druhému pak méně věří. Nebo – když Američanům ukážete vlajku, vykazují autoritativnější názory a větší odpor k cizincům. A tak dále. Objevili jsme zkrátka samé předvídatelné studie, které potvrzují, že homo sapiens má zřetelnou tendenci dávat přednost své smečce před cizí – a občas se to celé nepěkně zvrhne.
A pak na nás vyskočil jeden dávný experiment, který by vás přece jen mohl zajímat. Odehrál se v divočině uprostřed horkého léta v době, kdy ještě neexistovaly žádné etické komise brzdící vášnivou zvědavost vědců. A experti dodnes diskutují, co nám vlastně o vzniku nacionalismu přesně říká.
Orli a Chřestýši
Harvardský psycholog Muzafer Sherif měl pro uspořádání takového pokusu zřetelné osobní důvody. Vyrůstal v Turecku v čase genocidy Arménů a tahle zkušenost hluboce ovlivnila jeho vědecký zájem. Teď v létě roku 1954 proto plánoval uprostřed státního parku Robbers Cave v Oklahomě vytvořit podhoubí nacionalistické války experimentálně a získat tak důkazy pro svou teorii dynamiky kmenových konfliktů. Do divoké přírody přivezl skupinu jednadvaceti jedenáctiletých kluků, kteří neměli o jeho záměrech ani tušení. Stejně jako jejich rodiče žili v domnění, že jedou na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
