0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Společnost22. 9. 20184 minuty

Fake news z kočárku

Proč je dětská paměť děravá jako cedník

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Vzpomínáte? Natahujete ručičky a tatínkovy mocné tlapy vás chytnou v podpaží a vyzvednou do výše rychlostí výtahu, jaký jezdívá v mrakodrapech. Vaše nožky v modrých dupačkách se třepotají ve vzduchu nad slaměným kočárkem a vy se řehtáte od ucha k uchu. Vzduchem voní jablkové pyré, maminka chystá příkrm.

První vzpomínky člověka vědce zajímají už dlouho a k poznání teď přispěla studie výzkumníků ze tří britských univerzit. Zjistila, že obrazy jako tenhle, které opatrujeme na samém dně naší paměti, možná nemají s realitou moc společného.

Reklama

Bez střižny

Nejstarší vzpomínky bývají většinou obyčejné. Studie z roku 2005 zjistila, že celá čtvrtina z nás má na počátku své dostupné paměti nějakou traumatickou událost. Zbytek nejstarších filmů našich životů sestává z obvyklých dětských prožitků, jako je houpání na dědečkově klíně, narození sourozence, případně intenzivní smyslové vjemy z kuchyně.

Dětská paměť se vyvíjí postupně. Z výzkumů vyplývá, že většina lidí své nejstarší vzpomínky datuje do období kolem třetího roku života, záznamy z předchozího se jim nedochovaly. A až do desátého roku jsou vzpomínky – pro dospělého jedince, který si je zkouší vybavit – méně četné, útržkovité a dějově chatrné.

Termín „infantilní amnézie“, jenž tuto díru v paměti odborně charakterizuje, v psychologii poprvé proslavil Sigmund Freud v roce 1910, na dlouho mu ovšem také vtiskl velmi specifický význam. Podle zakladatele psychoanalýzy si události z dětství nepamatujeme proto, že jsme…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc