Po vypuknutí finanční krize v září před deseti lety ve vzduchu ležela otázka viny. Kdo je zodpovědný za krizi, která státní pokladny připravila o stovky miliard dolarů? Kolaps bankovního systému nebyl přírodní pohromou, ale výsledkem konkrétních činů konkrétních lidí. Bude tedy někdo potrestán?
Pochopitelně nešlo stíhat politiky, kteří uvěřili mylným teoriím a lobbistům a deregulovali finanční systém. Trestné nebylo ani vytváření komplexních finančních produktů, jejichž nebezpečným důsledkům nerozuměli ani jejich tvůrci. Prokurátoři se zaměřili na manažery a bankéře, kteří i dost uvolněná pravidla porušovali. Deník Financial Times (FT) minulý týden ke kulatému výročí krachu na Wall Street sestavil výsledky práce státních zástupců.
Vyvrací mýtus, že za selhání finančního sektoru nebyl nikdo potrestán. Analytický tým předního světového ekonomického deníku napočítal 47 bankéřů, které soudci poslali za mříže. Zeměpisné rozložení trestů je však značně nevyvážené. V USA, kde ležel zdroj krize, skončil ve vězení jediný finančník – Kareem Serageldin z Credit Suisse. Ostatním finančníkům prokuratura – navzdory médii, kongresovými komisemi a koneckonců i vynikajícím oscarovým dokumentem Finanční krize (Inside Job) dobře zdokumentovaným přešlapům – nebyla schopná prokázat trestněprávní odpovědnost.
Více než polovina, přesně 25 odsouzených bankéřů, podle FT pochází z jediné, velmi malé země: z Islandu (více než pět bankéřů skončilo za mřížemi ještě ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
