Většina šéfů členských zemí NATO se na letošní summit netěšila, snad s výjimkou Donalda Trumpa. Skuteční skeptici se obávali nejhoršího: že bojovně naladěný americký prezident, který o smyslu existence NATO pochybuje opakovaně už od své volební kampaně, možná zpochybní i samy základy fungování aliance a distancuje se od závazku bránit v případě napadení kteréhokoli spojence.
Nestalo se, naopak, pokud si někdo náhodou zapnul jen závěrečnou tiskovou konferenci amerického prezidenta, musel mít pocit, že znovu žijeme v idylických dobách pevného spojenectví. Všichni prý dosáhli neskutečného pokroku a závazek bránit se navzájem „zůstává velmi silný“. Trump také mluvil o tom, že NATO dělá bezpečnější i Spojené státy, a kritizoval Rusko.
Vše, co se dělo před tiskovou konferencí, ale vypadalo právě opačně. Načuřený Trump hned v úvodu summitu napadl Německo, jež se podle něj chová nepřístojně, když buduje plynovod
Stream 2, platí miliardy dolarů Rusku za energie a pak žádá Spojené státy, aby je před tímtéž Ruskem chránily.
Kritika vyvrcholila druhého dne, když Trump podle všeho začal za zavřenými dveřmi šéfům členských zemí vyhrožovat, že se Spojené státy zařídí po svém, pokud jednotlivé země nesplní svůj závazek a nezvednou urychleně vojenské výdaje na slibovaná dvě procenta HDP a později se nezavážou ke čtyřem procentům, které na zbrojení vydávají Spojené státy dnes. I verze popisu událostí se ovšem liší: někteří tvrdí, že Trump požadoval dramatické navýšení výdajů do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
