Minimalizovat riziko

Pokud bychom hledali obor, v němž patří Česká republika mezi evropské premianty, je to nepochybně protidrogová politika. Posledních osm let ji definoval v pozici národního koordinátora bývalý terapeut Jindřich Vobořil. Ve funkci vydržel nejdéle v historii úřadu. Teď ale oznamuje, že ke konci července skončí. Protidrogová politika tradičně nepatří k vládním prioritám a už teď si můžeme vsadit na to, že jeho nástupce bude v sobě muset najít hodně energie. A nejde jen o peníze: udržení v Evropě oceňovaného tuzemského trendu totiž rozhodně nepatří k automatickým předpokladům.

Abstinence, nebo substituce?

V soužití s nelegálními drogami dosahuje Česko dlouhodobě výborných výsledků. Ať již vezmeme v úvahu nízké počty úmrtí z důvodu předávkování (v roce 2016 to bylo 32 osob) nebo dlouhodobě nízká čísla přenosů HIV či žloutenky u injekčních uživatelů drog. Policie se soustřeďuje spíše na rozkrývání distribučního řetězce než na drobné uživatele a celková strategie míří především ke snižování zdravotních a společenských rizik drogových závislostí. Větším tématem než nelegální drogy se tak stává nadužívání drog legálních, jako jsou alkohol či tabák. Zde Česká republika řeší zásadní problém v podobě všeobecného bagatelizování prokazatelných rizik, k nimž patří nízké ceny, snadný přístup k těmto látkám a tolerance jejich užívání mladistvými.

A právě tohle je oblast, v níž hrál Jindřich Vobořil velmi aktivní roli. A nezdálo se, že by mu jeho partneři vždy rozuměli. O jeho…