Politika a emoce? To jsou věrní souputníci prověření dějinami, nespočtem předvolebních kampaní (a volebních výsledků). Nikdo nemůže s čistým svědomím popřít, že naše niterné naděje, strachy a sympatie hrají více či méně důležitou roli v utváření politických názorů. Ani ten, koho nechávají chladným plamenní vůdci lidu a v čele státu by nejraději viděl obrýlené technokraty. A co když půjdeme ještě dál, k biologii a našim tělesným reakcím? Jaký vliv má na naše politické postoje způsob a síla reakcí, jimiž naše tělo odpovídá na podněty, které vidí, slyší a cítí?
Mám na to nos
Větší, než bychom čekali, jak zjistili vědci ze Stockholmské univerzity. Ti z nás, kteří jsou citliví na lidské pachy, komu tělem projede vlna zhnusení při závanu moči, nečištěných zubů nebo jen nesprchovaného podpaží, mají větší sklon k pravicovému autoritářství, k touze po silném vůdci, pořádku a ochraně vlastního kmene před vetřelci zvenčí.
Autoři výzkumu k tomuto zjištění došli tak, že 750 dobrovolníků nejprve nechali vyplnit dotazník, v němž mimo jiné vyjadřovali míru souhlasu s tvrzeními typu „naše země potřebuje silného lídra, jenž vymýtí nemravné elementy, které v naší společnosti převažují“. Pak následoval jiný dotazník, ve kterém titíž respondenti na bodové škále popisovali míru znechucení při situacích, v nichž různě figurují nepříjemné pachy člověčenství. A ti, kdo sami sebe postavili na stranu větších citlivek, také s větší pravděpodobností inklinovali k „udržování společenských…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
