Monografie Andreje Pešty O Fotki přináší jiný pohled na Romy než známé snímky Josefa Koudelky či Karla Cudlína. Rom je totiž tentokrát i za objektivem a ukazuje světu, jak chce být viděn. Toto sebevidění posílil ještě kurátor Tomáš Pospěch: klíčem pro výběr z tisícovky negativů uložených v archivu Muzea romské kultury se stala autobiografická linie. Na sedmdesát převážně černobílých fotografií mapuje život středostavovského romského buditele Pešty v socialistickém Československu od padesátých do sedmdesátých let 20. století. A vskutku připomíná až rodinné album; snímky zachycují především Peštovy blízké a přátele, nechybějí ani autoportréty.
Čtenář proniká do prostoru, který nepřeje klišé roztančených volánových sukní, dětských mandlových očí a exotické chudoby slovenských osad. Namísto toho se dívá na momentky ze svatebního veselí a oslav 1. máje, na obrázky pečlivě upravené zahrádky či nablýskaného vozu. Rozdíly mezi Romy a majoritou se stírají s každým dalším naparáděným dítětem usmívajícím se z křesla obývacího pokoje. A čím dál více se vnucuje otázka, nakolik byl Peštův životní styl vlastní dalším Romům. Tehdejší režim zajišťoval právo na práci a pravidelnou mzdu, ale byla to také tvrdě asimilační doba, v níž romské děti končily zhusta v dětských domovech. Pešta se navíc vymykal svou činorodostí, která jej přivedla do Svazu Cikánů-Romů i do redakce zpravodaje Romano ľil.
Tady měla zafungovat textová část knihy, ale ta se omezuje na vyjádření úcty významné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
