Horké počasí změní naše návyky, i česká města by tomu měla přizpůsobit večerku

Praha je obdivované město plné nadšených návštěvníků z celého světa - ovšem ti, které zajímají inspirativní nápady pro budoucnost, jezdí raději jinam. To je stará známá věc, již Praha potvrdila i letos, kdy dokončila půlmiliardovou rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Jeden ze svých největších veřejných prostorů renovovala Praha podle 15 let starého návrhu, a s inspirací z dokonce 100 let staré koncepce architekta Josipa Plečnika. Výsledkem je obrovská vlna kritiky za nedocenění problému, který pro velká města představuje probíhající změna klimatu a s ní spojená letní vedra.

A pokud by té kritice někdo nechtěl při pohledu na „krásnou dlažbu“ věřit, letošní počasí si hned připravilo teploty, jež z velké vydlážděné plochy a nakrátko střiženého trávníku spolehlivě vyhnalo všechny návštěvníky.

Optimisté přitom doufají, že až vyrostou nově nasazené stromy, lidé přestanou z náměstí prchat. Spíš se ale zdá, že příklad pyšného náměstí uprostřed nejvyhledávanější rezidenční čtvrti ukazuje, že architekti, urbanisti a hlavně asi politické vedení města dosud se vší vážností nepochopili, co se ve spojitosti s převratným trendem zvaným globální oteplování děje a jak zásadní vliv bude na život ve městech mít.

Proto obrana proti extrémním horkům vytváří úplně nové a z pohledu plánování či projektů radikální nároky v podobě vytváření zelených koridorů a ostrovů stínu všude tam, kde se venku často pohybují lidé. Nejde však pouze o přeměnu vzhledu měst. Je namístě měnit také jejich životní rytmus. To nestojí skoro žádné peníze, dá se to udělat rychle a s celkem jednoduchou inspirací v zeměpisných šířkách, kde si museli zvyknout na velká vedra už dávno a jsou v tom pro nás skvělými učiteli.