0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Společnost30. 12. 201720 minut

Divokým Slovenskem

Reportáž z neznámé země, která vznikla před 25 lety

,
foto: Milan Jaroš
Spišský Hrhov a úspěšná proměna romské osady. • Autor: Milan Jaroš

Bratislavský novinář, někdejší disident a odpůrce rozpadu federace Martin M. Šimečka patří k nejznámějším kritikům poměrů na nezávislém Slovensku. Když ale zasedl teď před Vánocemi k veřejné debatě ve vyhlášeném košickém knihkupectví Artforum, musel své posluchače překvapit. Nasadil totiž nezvykle pochvalnou notu. Během představení své nové knihy nazvané Medzi Slovákmi začal vykládat o Slovensku jako o úspěšné středoevropské zemi. Zatímco dřív bylo tady u nás obvyklé vzhlížet s obdivem k Čechům, Polákům i Maďarům, dnes je mnohé jinak, zmínil Šimečka a připomněl, že Slováci se mění v úspěšnou sebevědomou společnost, bez potíží zapojenou do EU. „Slováci by se neměli bát si to přiznat,“ vykládá Šimečka a několik desítek lidí natěsnaných mezi regály s knihami, mnohými v češtině, mu pozorně naslouchá.

Až později večer, kdy se úzká skupina Šimečkových přátel přesouvá do jedné z košických hospod, sklouzává debata k větší kritičnosti. Při ní v českém posluchači ožívají vzpomínky na pověstný pragocentrismus, na který si Slováci před rozpadem federace stěžovali. Teď už je ale v Košicích zvykem propírat sebestřednost Bratislavy a její nepochopení pro potřeby odlehlého východu republiky. Jaké vlastně pětadvacet let od vyhlášení nezávislosti tyto potřeby jsou? To napovídá šest příběhů, na které jsme při cestě po východě Slovenska narazili.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Obraz 1: Sabinov

Pro porozumění životu na dnešním Slovensku se i po čtvrtstoletí od rozpadu společného státu překvapivě hodí pohled na bývalou federální mapu. Z ní zjistíme, že z Bratislavy do Košic je to zhruba stejně daleko jako z Bratislavy do Ústí nad Labem. Slovenské vlády navíc nezačaly stavět novou dálnici na východ nejkratším směrem, tedy jihem země. Na Slovensku je zvykem říkat, že důvodem byla snaha nepomáhat maďarské menšině, která by z takové dálnice těžila. Jenže v horách na severu, kudy se do Košic jezdí, postupuje stavba dálnice pomalu a některé úseky na ní stále chybí.

To vadí i Peteru Nedeliakovi. V osmdesátých letech studoval v Brně, po revoluci se – jak říká – toulal nějaký čas po západní Evropě. Obvykle pracoval na farmách, kde se staral o koně. Po návratu sbíral podnikatelské zkušenosti v Povážské Bystrici, už před polovinou devadesátých let se ale vrátil domů na východní Slovensko a založil firmu Ultraplast. „Chtěl jsem podnikat tam, kde mám kořeny,“ říká v Sabinově, kde má kousek za městem dům. V Ultraplastu zaměstnává Nedeliak téměř padesát lidí a největší úspěch má s výrobou úložných boxů na střechy aut.

Nedeliak je jedním z úspěšných podnikatelů sabinovského okresu, v rámci Slovenska jednoho z chudších a odlehlých, přitom ale zdůrazňuje, že je to navzdory podmínkám, které mu slovenský stát vytváří. Špatné spojení dohání internetem – téměř všechnu produkci nabízí a prodává přes e-shop do západní Evropy, na Slovensku zůstává sotva pět procent výroby Ultraplastu.

To je pro něj ale zdrojem problémů. Jako sympatizant prezidenta Andreje Kisky a účastník jeho podnikatelských misí do zahraničí má Nedeliak pocit, že se mu mstí strana Smer premiéra Roberta Fica, Kiskova politického nepřítele. „Zažil jsem divoká devadesátá léta, kdy tady Ukrajinci vybírali výpalné. To už skončilo, jsou tady ale jiné věci,“ stěžuje si Nedeliak. „Přijdou za mnou nějací  lidé a chtějí úplatek. Přitom vyhrožují, že když nezaplatím, přijdou úředníci a dají mi pokutu za nějaký nedostatek. Prostě si něco vymyslí.“

Když vloni takovou výhrůžku odmítl, skutečně podle jeho slov přišla kontrola z finančního úřadu a vytkla mu, že si neoprávněně započítal do nákladů firmy provoz e-shopů. „Prohlásili, že jsme výrobní, nikoli prodejní podnik,“ krčí rameny Nedeliak s tím, že musel doplatit daně za víc než dvacet tisíc eur. „Přitom započítali jen jeden měsíc, další neřešili. Pokud však budu v podpoře Kisky pokračovat, udělají to znova. Pokud bych byl Ficův kamarád, tak bude všechno bez problémů,“ dodává Nedeliak. Proti doplatku daně se odvolal, soudům ale nevěří a nečeká, že by se ho zastaly.

Obraz 2: Michalovce

V podobném duchu mluví i další podnikatel – Marek Boka z Michalovců. „Pragocentrismus vystřídal bratislavocentrismus,“ stěžuje si. Nad obědem v jedné michalovecké restauraci zdůrazňuje, že profesní život se mu daří, jeho reklamní firma dobře vydělává, má koně, s nímž rád jezdí po horách. „Moji známí v Bratislavě se diví, co mi pořád vadí, vůbec nechápou, že to může být přehlíživost vůči potřebám východního Slovenska,“ dodává Boka.

S přáteli z Michalovců se rozhodl založit občanské sdružení Zemplín, kterým to chtějí změnit. Nejde však jen o nedostavěnou dálnici nebo zahraniční investice, které končí na západě Slovenska, ačkoli i na ty si Boka stěžuje. Za jeho naštváním je třeba hledat událost, která se v Michalovcích odehrála předloni v létě. Tamního dělníka Stanislava Lapšanského už nebavilo poslouchat stížnosti svých kamarádů kolem hokeje, jak se cestou kdesi od úředníků radnice ztrácejí peníze určené pro michalovecký klub, a požádal o informaci, kde končí bezmála tři sta tisíc eur, které město do hokeje vložilo. Radnice jeho žádost odmítla, Lapšanský podal odvolání. Informace opět nedostal, někdo ho ale v Michalovcích přepadl a zmlátil holí. Ani tím se nenechal odradit a přišlo druhé varování: kdosi mu v noci u domu zapálil auto.

Lapšanský a jeho kamarádi včetně Marka Boky o případu napsali do několika slovenských redakcí a kanceláří politických stran, nikdo ale o případu neinformoval, politici se neozvali. Michalovští rebelové se naštvali a výsledkem bylo založení iniciativy Zemplín, která začala skromnými prostředky dělat politiku.

„Řekli jsme si, že změnit Slovensko z Bratislavy není možné a že musíme zkusit jít zdola nahoru,“ vysvětluje Patrik Magdoško. Obvolali své známé včetně podnikatelů, aby dali dohromady peníze. V Bokových reklamních novinách začali tisknout komentáře, jinou mediální podporu v zádech neměli. Přesto se před loňskými volbami do krajů rozhodli, že zkusí získat pozici přímo voleného župana, který by mohl narušit dosavadní mocenské vazby. Dohodli se s dalšími politickými sdruženími z Košického kraje a jako kandidáta podpořili člena krajského zastupitelstva Rastislava Trnku.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc