Proč zabírá plutokratický populismus?

Při pohledu na republikánskou daňovou reformu, která v tuto chvíli prochází Kongresem, si člověk uvědomí zjevný zásadní rozdíl mezi programem Donalda Trumpa a jinými populistickými hnutími v západním světě. Trump stojí v Americe v čele něčeho, co by se nejlépe dalo popsat jako plutokratický populismus, tedy směsice tradičních populistických postojů s postoji extrémně libertariánskými.

Think tanky samotného Kongresu, Joint Committee on Taxation a Congressional Budget Office, vypočítaly, že podle senátního návrhu budou za deset let lidé s příjmy mezi 50 a 75 tisíci dolarů (zhruba americký příjmový medián) ve výsledku odvádět na daních o dechberoucí čtyři miliardy dolarů více než dnes, zatímco ti, kdo vydělávají milion nebo více, naopak 5,8 miliardy ušetří. Do toho nejsou započítány masivní škrty v oblasti sociálních služeb, zdravotní péče a dalších příspěvků. Martin Wolf, střízlivý hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, který se zásadně řídí fakty, z toho vyvozuje, že „se jedná o pokus přesunout zdroje z dolních, středních, a dokonce vyšších středních příjmových skupin na samotný vrchol, v kombinaci s obrovským nárůstem ekonomické nejistoty pro velkou většinu obyvatel“.

Podle Wolfa zůstává záhadou, proč se jedná o politicky úspěšnou strategii. Republikánská strana sleduje ekonomický program ve prospěch 0,1 procenta obyvatel, potřebuje ale získat hlasy většiny. Právě tento problém řeší ve svém nejnovějším eseji politolog z Kalifornské univerzity v Berkeley…