Od loudání až k modlitbě
Respekt 44/2017
Článek cituje z mé recenze na desku Supraphonu Marty Kubišové. Uvedl jsem tam, že Marta Kubišová je „bezhlasá“ zpěvačka. Vycházel jsem ze srovnání s operními pěvkyněmi, což byl omyl.
Chci se paní Kubišové omluvit, před více než padesáti lety jsem napsal hloupost. Je mně osmdesát sedm let a tehdejší svoji kritiku si už nepamatuji. Prosím, abyste paní Kubišové předali následující omluvu.
Dovedu si představit, jak vypadal Váš život, paní Kubišová. Sám jsem strávil půl roku v pankrácké věznici na počátku padesátých let za ilegální skauting, což bylo kvalifikováno jako spiknutí proti republice.
Vždycky Vás, paní Kubišová, rád poslouchám s velkým obdivem k Vašemu hlasu. Je osobitý a vyzařuje zvláštní tajemnost.
Jiří Pilka
Vědci bez objevů
Respekt 46/2017
V širší vědecké obci je IF terčem narůstající kritiky. Problémů je hned několik, a to i když přistoupíme na to, že je nutné smrsknout význam vědeckého výsledku na jedno číslo, a to, že počet citací článku je zásadní údaj o kvalitě (s obojím lze polemizovat). IF byl totiž navržen pro porovnání celých časopisů a před jeho použitím pro hodnocení jednotlivých článků či přímo vědců varoval už jeho vynálezce.
Není např. vzácností, že editoři časopisů tlačí na autory nových článků, aby více citovali práce, které vyšly v „jejich“ časopise, a tím IF uměle zvýšili. Časopisy s vysokým IF také preferují senzační výsledky přitahující citace, ale jsou méně spolehlivé. Vysoký IF je dále spojen s častějším výskytem podvodů, zatímco různé objektivní indikátory vědecké kvality nejsou u časopisů s vysokým IF lepší než u ostatních.
Když už nelze vědecké články hodnotit až po jejich přečtení, používejme alespoň metriky určené k hodnocení článků – kvalitních alternativ bylo navrženo již celkem dost. Jedinou výhodou IF je, že ho lze zjistit hned v okamžiku publikace, a může tak být rychlou záplatou, když nechceme čekat, jak na článek zareaguje vědecká komunita. Měl by však podle mého názoru zůstat jen doplňkovým měřítkem.
Nechci tímto zpochybňovat práci pana Münicha – při porovnávání výsledků celého státu je pravděpodobně rozdíl mezi různými měřítky úspěchu jen malý, nicméně aplikace stejných měřítek na jednotlivé vědce může vědě spíše škodit než prospívat.
Martin Modrák, Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
Opravy
V příloze Sezona jsme omylem avizovali výstavu Rozlomená doba v Muzeu moderního umění Olomouc, která ve skutečnosti proběhne až v termínu 20. září 2018–27. ledna 2019.
Za chybu se omlouváme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
