Mozky bez hranic

Létáte alespoň občas letadlem? Pokud ano, jistě věříte, že jste v dobrých rukou, a nejspíš tím myslíte skutečné šikovné ruce konkrétního člověka ovládané nadprůměrně inteligentním mozkem. Kapitána jste si ostatně při čekání na odlet mohli prohlédnout, hezky se usmíval a v nažehlené uniformě vypadal nadmíru klidně a sebevědomě.

Nechceme vám brát iluze, kapitán jistě prošel náročným výcvikem a za kniplem letounů strávil spoustu hodin, váš let nicméně má pod kontrolou velmi omezeně. Létání v jeho dnešní komplikované podobě totiž NIKDO nerozumí. Chceme tím říct, že na světě neexistuje člověk, který by skutečně chápal všechno, co se s letounem děje a co je nutné znát k jeho úspěšnému startu, letu a přistání. Musel by to být špičkový meteorolog, navigátor, musel by rozumět aerodynamice, vyznat se v řízení letového provozu i v teorii spalování, musel by být elektrikářem, expertem na výpočetní techniku a bůhví čím ještě.

Představa, že dobrý muž či žena v pilotní kabině naprosto přesně chápe, co dělají v daném okamžiku palubní počítače, jak reagují použité materiály na povětrnostní situaci, co se odehrává v každém z několika motorů nebo jak z mnoha údajů radarů i družic zkombinovat odpovídající předpověď počasí pro mnohahodinový let, je naprosto nesmyslná. Tak jako se vy spoléháte na svého kapitána, on sám se ve slutečnosti spoléhá na celé týmy lidí. Většinu z nich nikdy osobně neviděl. Je to trochu, jako když jezdec cválá na vypůjčeném koni. Je vlastně…