Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Civilizace

Výprava za Pánem prstenců

Sonda Cassini končí mnohaletý výzkum Saturnu. Co dosud nejsložitější meziplanetární mise objevila?

converted PNM file
Had předstihl vlastní ocas. Největší bouře v atmosféře Saturnu, jakou kdy pozorovaly kosmické sondy, obkroužila během 12 týdnů planetu a předběhla oblačnou stopu, kterou po sobě sama zanechala (modravý pruh pod čelem bouře). Tmavý pás na jižní polokouli je stín vrhaný prstenci.

Říjen 1997, mys Canaveral na Floridě. Na špici největší americké rakety od dob programu Apollo spočívá pouzdro doutníkového tvaru. Obsahuje šestitunovou sondu Cassini přesahující výškou dvoupatrový dům. Téměř přesně 40 let poté, co lidstvo vyslalo do vesmíru první družici – sovětský Sputnik 1, jakýsi volejbalový míč vybavený pouze jednoduchou vysílačkou –, se ke startu chystá automat velký jako autobus s řadou vědeckých aparatur, který se má po sedmi letech putování sluneční soustavou stát družicí planety Saturn.

Přípravy trvaly více než deset let, během nichž se americký Kongres chystal misi se vskutku astronomickou cenovkou tří a půl miliard dolarů škrtnout, a kdyby se na ní nepodíleli Evropané, nejspíš by to také udělal. Start do poslední chvíle ohrožovaly akce protijaderných aktivistů; sonda totiž nesla na palubě 32 kilogramů radioaktivního plutonia, zdroj energie pro své přístroje. „Měli jsme před očima všechnu tu práci, kterou to dalo, a báli se, že přijde nazmar,“ vzpomíná na neklidné dny před zážehem šéf předstartovních příprav Ray Lugo.

Napjatí byli i vědci, kterým výprava slibovala hodně odpovědí. Jak staré jsou Saturnovy prstence, tvořené převážně ledovými částicemi od velikosti zrnka písku po balvany velké jako dům, a jak vznikly? Co se odehrává v atmosféře obří planety a co skrývají její měsíce, kterých je, jak dnes víme, celkem 62? A především: jak to vypadá na Titanu, druhém největším měsíci sluneční soustavy, jehož povrch zahaluje neprůhledný oranžový…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
titulka
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte