0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext29. 7. 20175 minut

Limity Visegrádu

Minulý týden Kaczyński a jeho lidé na své svaté cestě narazili na silný mezinárodní odpor. Proti pokusu omezit nezávislost polských soudů se kromě EU ozvaly právnické komory v USA i americké ministerstvo zahraničí a také evropské justiční autority včetně českých soudců. Kritika mimo jiné oživila i debatu o smyslu zemí Visegrádské čtyřky, kam patří kromě Česka a Polska ještě Slovensko a Maďarsko, a které se, každá z jiného důvodu, čas od času ocitají na periferii Evropy.

Čeští politici se v reakci na poslední polský pokus podrobit soudy vládní kontrole drželi spíše zpátky, s jejich klidem ale kontrastoval ruch na sociálních sítích. Jeden pól představoval široce sdílený komentář bývalého šéfredaktora MF DNES a slovenských HN Petra Šabaty s titulkem „Pryč od Visegrádu“ a druhý shrnul europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten tvrdí, že V4 má nyní – i s autoritativními vůdci – větší smysl než dříve, protože na horizontu je několik společných zájmů, především odpor k migrační politice EU a sílící převaze zemí eurozóny, kde bude společný postup V4 „užitečný“. „Je třeba se přestat štítit Kaczyńského a Orbána a přestat si hrát na hodného,“ rýsuje strategii Jan Zahradil.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Už loni na podzim, kdy maďarský premiér hlasitě tleskal nad vyhlášením Donalda Trumpa o stavbě zdi proti uprchlíkům mezi USA a Mexikem, proběhla debata o přínosu Visegrádu pro Česko mezi zdejší odbornou veřejností. Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl tehdy v komentáři pro Hospodářské noviny napsal,…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc