Esch-sur-Alzette je malé městečko – ačkoli je druhé nejlidnatější v Lucembursku, má jen čtyřiatřicet tisíc obyvatel. Po pěší zóně lemované třípatrovými domy s pastelovými fasádami se prochází pár rodin, na náměstí posedává hlouček puberťáků. Nic víc. Když však nasednete do autobusu a svezete se deset minut od centra, čeká vás ohromující pohled na zbrusu nový areál Belval na místě bývalé obrovské ocelárny. Je to, jako kdyby někdo přistavěl Vítkovice na okraj Písku a pořádně je naleštil.
Zaskočí vás nejen jeho velikost. Tyčí se tu vysoké pece a elegantně revitalizované slévárny, nyní obklopené vodními plochami a květenou, zcela nové budovy univerzitního kampusu, zvaného zcela bez přehánění Město věd (Cité des sciences), banky a sídla firem, stejně jako designové rezidenční bydlení. Působivá je i očividná velkorysost tohoto počinu. Sám aspiruje na označení „jednoho z nejambicióznějších urbanistických projektů v Evropě“ a celkový rozpočet na jeho vybudování je plánován na dvě miliardy eur. Dosud byla proinvestována polovina z toho. Rekonstrukce jádra komplexu si přitom vyžádala jen dva roky.
Do areálu jsou od letošního roku přestěhovány některé fakulty Lucemburské univerzity, jejichž prostory sice zejména humanitní vědce svým megalomanským a technicistním charakterem příliš netěší, ale v každém případě předstihují technickou vybaveností i zcela nadprůměrné evropské univerzitní budovy. Sídlo humanitních věd, zvané Dům vědění (Maison de savoir), má v prvním podzemním patře…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
