Zdá se, že nám za západní hranicí roste nový strašák: Martin Schulz a představa, že se po zářijových volbách stane německým kancléřem. Sociálními sítěmi kolují otitulkovaná videa z Evropského parlamentu, která mají dokládat jeho aroganci, a mírně hysterické jsou zvláště hlasy z okolí ODS. Jednička její pražské kandidátky Jana Černochová například Schulze nazvala „levicovým ideologem, demagogem, revolucionářem a nevzdělancem“, který by byl pro „Německo i Unii katastrofou“.
Je samozřejmě směšné, když politička kritizující „arogantní elity z Bruselu“ najednou arogantně dehonestuje politického rivala zrovna proto, že se vypracoval z velmi skromných poměrů a nemá univerzitní diplom. Vezměme ale obavy vážně: je Schulz populistický a pro Evropu nebezpečný, jak se z české pravice ozývá?
Pozitivní emoce
Je to pořád jen myšlenková hra. Martin Schulz na svém volebním programu teprve pracuje a představí ho v červnu. V televizních debatách i rozhovorech je zatím nekonkrétní, vymezuje se proti Angele Merkel hlavně stylem. Apeluje na city, hodně mluví o spravedlnosti, vyzdvihuje, co v německé společnosti nefunguje. Proti „kancléřce chladného rozumu“ staví emoce a politickou vášeň. Na voliče to zabírá i kvůli tomu, že tuhle rovinu politiky v pragmatických merkelovských dvanácti letech postrádali.
Hrozí snížením finanční podpory.
Není to ale populismus. Ten se snaží dělit společnost na elity (zkorumpované, neschopné, odtržené od reality)…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
