Když Jirous, tak i Nohavica

Vzdělávání má jednu dobrou vlastnost: názor, jak se má nejlépe praktikovat, se neustále vyvíjí a nikdo při jeho koncipování nemá patent na rozum. Z téhle teze je jen krůček k přesvědčení, že právě školství by mělo být otevřené kritice, pokud tedy není nesena potřebou oponenta potupit.

Česká realita je ale komplikovanější. Přesvědčil se o tom před rokem a čtvrt i Oldřich Botlík. Na serveru Česká škola komentoval ukázkové otázky do jednotných přijímacích testů na střední školy, které připravují experti ministerstva školství. Botlík, profesí matematik a odborník na testování ve školství, komentoval několik sporných míst v testu a zaujala ho i jedna z otázek v sekci českého jazyka. Autoři testu do ní zasadili ukázku z Čapkových Italských listů, kde byla i věta: „Vesuv vydechuje kousek bělavé vaty.“ Uchazeči o studium pak měli poznat, kde Čapek použil personifikaci. Botlík namítl, že otázka je obtížná jen kvůli odbornému termínu, jehož znalost je pro ověření schopnosti dětí studovat střední školu nepodstatná. Podle něj autoři testu, když už trvali na vydechování vaty, se měli spíš zeptat, co Čapek použitím té formulace sledoval. Navíc hloubavější žáky může otázka zmást, protože vědí, že lidé vatu nevydechují, dodal Botlík.

Věcná a zdánlivě nijak provokativní námitka spustila vášnivou debatu. Někteří učitelé, kteří zmíněný server čtou, začali Botlíkovi vyčítat, že není češtinář, češtině nerozumí, a měl by tedy raději mlčet. Botlík se z debaty dozvěděl, že má…