Múza z lodi Argó

Islandský textař, básník a prozaik Sjón, jenž mísí surrealismus a severské mýty, si u nás získává čím dál větší popularitu nejen jako dlouholetý spolupracovník Björk. Po Synovi stínu a Měsíčním kameni se mohou čeští čtenáři seznámit s jeho knihou Múza z lodi Argó. Rozsahem se od předchozích dvou neliší, opět jde spíše o rozsáhlejší novelu. Výsostně islandská témata, zapomenuté a mnohdy temné střípky z islandské historie, však tentokrát doplňuje o antický příběh – báji o argonautech.

Na počátku stojí pozvání na první plavbu lodi MS Elizabeth Jung-Olsen, které obdrží od majitele společnosti Kronos podivínský osmdesátník Valdimar Haraldsson. Jde o odměnu za přátelství, jež ho pojilo s tragicky zesnulým synem vlastníka. Haraldsson přijímá, ostatně jde krom narušení rutiny o příležitost seznámit nové lidi s teorií o vlivu konzumace mořských ryb na nadřazenost nordické rasy, kterou se celoživotně zabývá. Brzy ovšem zjišťuje, že jeho přednášky mají konkurenci ve vyprávění druhého lodního kormidelníka Kainea, který se plavil už s Iásonem. Jemu totiž osvěžuje paměť úlomek dřeva z lodi Argó, který k němu na požádání promlouvá.

Sjón se tentokrát inspiroval vlastní rodinou. Předobrazem vypravěče Haraldssona byl jeho děd, svérázný eugenik a propagátor mořských ryb, který při popisu cest po světě věnoval největší prostor lodnímu vybavení a nutriční hodnotě pokrmů. Ve Sjónově světě se ale jeho suchopárnost a bláznivé teorie srazí s prastarým mýtem – a jeho…