Do místnosti číslo 220 vstupuje hubený muž v džínech a svetru a nesměle zdraví ženu za kancelářským stolem. Ta rychle zkracuje jeho rozpaky a podává mu klíč: „Samozřejmě že můžete.“ Pan Jaroslav je bezdomovec, žena za stolem je asistentka starosty Prahy 7 Jana Čižinského a klíč je od starostovy sprchy. Jaroslav se na radnici chodí mýt téměř rok, každou středu a pátek krátce před koncem pracovní doby. Žije nedaleko, na vltavském ostrově Štvanice. „Poprvé se tady objevil loni na podzim,“ vzpomíná starosta. „Byl úplně zhroucený, firma, která uklízela Štvanici, mu vyhodila všechny věci, spacák, oblečení i holení. On přitom hodně dbá na to, jak vypadá. Nikdo vlastně nepozná, že spí pod mostem.“ Starosta mu půjčil čtyři stovky, za týden je měl zpátky v obálce u asistentky a Jaroslavovi dal pro všechny případy číslo svého mobilu. Od té doby mu dvakrát týdně chodívá stejná zpráva: „Chtěl bych se dovolit, zda bych se mohl přijít vykoupat.“ Odpověď je stručná: „Jistě, zdravím vás.“
Když Čižinského hnutí PRAHA 7 SOBĚ před dvěma roky s přehledem vyhrálo komunální volby (získalo 15 z celkem 29 zastupitelů) a uzavřelo spojenectví se čtyřmi zastupiteli za Koalici PRO 7 (zelení, Piráti, Evropští demokraté a nezávislí), byla to docela výzva. Čtyřicetitisícová čtvrť, kterou Čižinský spravuje, má potenciál, měšťanskou tradici, je v centru města a lemují ji velké – a ve městě velmi oblíbené – parky Letná a Stromovka. Žijí tady povětšinou úspěšní a spokojení lidé. Zároveň ji převzal v situaci, kdy po letech vlády ODS a ČSSD neměli lidé o radnici valné mínění. S rozprodaným majetkem (městu patří jen dvě procenta bytů) a s polomrtvými rozvojovými územími (areál bývalého nádraží Bubny, ostrov Štvanice, holešovická tržnice či výstaviště jsou buď v soukromých rukou, nebo patří magistrátu) má navíc sedmička omezenou možnost změny v opravdu moderní čtvrť.
Útlý, trochu „kožený“ osmatřicetiletý muž, který nenosí prakticky nic jiného než béžové pláťáky a uměřenou košili s úzkými proužky, na schůzky přijíždí přesně načas na modrofialovém kole s dětskou sedačkou, přesto za dva roky dosáhl toho, že sedmička začíná mít pověst nejlepší pražské čtvrti. Jak je to možné?
Osmý pokus
„Kdo povede naši čtvrť bez předražených zakázek?“ září na žlutém pozadí z monitoru počítače ve starostově pracovně. „No, už bych si tu úvodní stránku Facebooku mohl změnit,“ komentuje Jan Čižinský fakt, že od voleb, kdy heslo bylo aktuální, uplynou v listopadu dva roky. Předražené zakázky sice nezmizely z monitoru, zato ze sedmé pražské čtvrti ano. Náklady na provoz úřadu klesly o 13 milionů korun (rozpočet čtvrti je zhruba 230 milionů). Radnice ukončila řadu smluv, které byly nevýhodné. „Byla to opravdu mravenčí práce,“ říká starosta. Až se radnice přestěhuje z pronajaté budovy do nového sídla, ušetří dalších osm milionů korun, celkem se tak dostane na uspořenou skoro desetinu rozpočtu.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
