Polákům se podařilo zasadit úder stavbě plynovodu, který už dlouho považují za ruský pokus rozdělit Evropskou unii na východní a západní část. Takzvaný Nord Stream II by vedl přímo z ruských do německých přístavů, a úplně by minul Ukrajinu a východní unijní státy, kudy teče většina plynu z Ruska západním směrem dnes. Podle Polska by tato varianta umožnila Kremlu používat plynové kohoutky jako nástroj politického a cenového vydírání východu EU, aniž by se to jakkoli dotklo starých členských zemí – jejichž solidarita by tak byla vystavena zatěžkávací zkoušce.
Úspěch polských úřadů stojí na evropských a polských antimonopolních zákonech. Poláci využili toho, že Gaz-
prom, který velkostavbu zřejmě sám neutáhne, přizval k projektu pět dalších evropských energetických firem (například nizozemský Shell nebo německé BASF a Uniper). Polští úředníci propočetli, že nový plynovod by mohl v důsledku zvýšit dominanci Gazpromu na polském trhu, a u toho nesmějí společnosti z jiných zemí EU finančně asistovat. Firmy uznaly, že tento argument u soudu nepřetlačí, a z financování plynovodu vycouvaly. Projekt Nord Stream II tím ovšem nezahynul: Poláci nezastavili samotnou výstavbu, „jen“ její financování z peněz evropských firem. Pokud Gazprom sežene finance ze svých zdrojů, může rouru položit sám. Navíc všech pět společností už ohlásilo, že se myšlenky na Nord Stream nevzdávají, protože si od něj slibují velké finanční zisky, a hledají nové legální cesty – jestli se najdou, nebo jak by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
