Lingvistka a žurnalistka Dörte Hansenová vydala loni debutový román Starý kraj, který se v Německu dodnes drží na seznamu bestsellerů. Možná i proto, že kniha o ztrátě domova a ohledávání možností, jak zakořenit v novém prostředí, které vás odmítá přijmout, je současná a zároveň nadčasová. Ve vesnici ve „starém kraji“ – Altes land, součást Dolního Saska – se v rozpětí více než půl století pokoušejí usadit dvě ženy. Malá Vera se tu zjevuje v průběhu druhé světové války v doprovodu paličaté matky jako součást vysídlenecké vlny z Východního Pruska. Nachází zde postupně svůj domov, ale nikdy se jí nepovede zcela zapadnout. O šedesát let později se na prahu domu objeví její neteř Anna, prchající se synem z Hamburku před zklamáním z nevěry.
I Hansenová (1964) se před lety přestěhovala z Hamburku na venkov, do kraje ovocných stromů. A má pozorovatelský talent, s nímž dokáže glosovat komické vrtochy a pózy městských lidí, stejně jako zabedněnost a předsudečnost „zemitých venkovanů“. Přestože ironizuje dnešní biorodiče, rozhodně neukazuje starý kraj a starý způsob života jako ideál, který je třeba znovu nastolit. Na piedestal nestaví ani vesnický patriarchát. Spíš má pochopení pro outsidery, lidi opuštěné, osamocené. Ty, kteří vybočují ze schémat, ať moderních či starých. A nezáleží, jestli je k tomu dohnala svéráznost nebo okolnosti.
Stírá se tu i populární dělení na problémy prvního světa a problémy „skutečné“. V domě, který je pro jediného člověka příliš veliký, se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
