Jedním z hostů Měsíce autorského čtení bude i novinář a spisovatel Jesús Ruiz Mantilla, jenž od roku 1992 pracuje v největším španělském deníku El País jako kulturní redaktor. Píše o hudbě, ale přispívá i do literární přílohy a do nedělní přílohy El País Semanal. Vydal několik oceňovaných románů, spolupracuje s televizí. A říká, že spojení těchto profesí je ve Španělsku přirozené. „Naopak, pokud to neděláte, tak se na vás dívají podezřívavě,“ vysvětluje.
Váš román Hotel Transformace zachycuje dobu, o níž se dnes ve Španělsku velmi diskutuje – přechod od frankismu k demokracii. Popisujete to z pohledu dítěte, které pozoruje dění v hotelu patřícím rodičům.
Chlapec v hotelu dospívá stejně jako moje země, která vyrůstala z frankismu a do lepších časů. Je to kniha o biologické evoluci – kolektivní i individuální. A moje maminka skutečně pracovala v hotelu v centru Santanderu. Měl padesát pokojů a jmenoval se Hotel Rex. Myslím, že novinářem jsem se stal tam na recepci. Byl jsem strašně zvědavý na všechny ty lidi, kteří se střídali, přicházeli, odcházeli, na jejich životy.
Jak se zpětně díváte na toto období?
Pro mě, stejně jako pro Španělsko, to bylo jedno z nejdůležitějších a možná nejskvělejších období v dějinách. I proto, že nic nebylo jisté. Že skončí diktatura, nebylo vůbec dané. Byly tu vojenské frankistické struktury, byly tu atentáty,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
