Alessandra jim říká andělé. Jejich jména a tváře poznala až později, protože z rána, kdy se jí zastavilo srdce, si nepamatuje vůbec nic. Lyžovala se čtyřletou dcerou a manželem v Campo Blenio, malém městečku 1200 metrů nad mořem a 15 kilometrů od nejbližší stanice první pomoci. Patnáct kilometrů po úzké horské silničce plné serpentin.

Pak došlo k srdeční zástavě. Alessandra padla k zemi, oči i uši jí zmodraly, protože nastala cyanóza. Její manžel rychle rozpoznal vážnost situace, přivolal pomoc a začal v praxi používat to, co se nedávno naučil: kardiopulmonární resuscitaci. Krátce poté dorazili také policista, lékař a záchranář s defibrilátorem, o několik minut později i záchranářský vrtulník, který zajistil její rychlý odvoz do nemocnice. Alessandru zachránili, ani neutrpěla poškození mozku.

Reklama
Reklama

Dnes, o tři roky později, je Alessandře 39 let a může opět objímat svou dceru. Vrátila se do práce i do života. Ovšem to, co se stalo v Campo Blenio, nebyl žádný zázrak. Živá Alessandra je jen další šťastný konec, který se stal díky Klubu rychlé reakce: obyčejným lidem – kolegovi, kamarádovi nebo třeba sousedovi –, kteří, když dostanou upozornění na chytrý telefon, a to kdekoli a v kteroukoli dobu, neváhají vydat se na pomoc a začít s oživováním. Během několika okamžiků běží pomoci člověku, u něhož došlo k zástavě srdce.

Každá minuta zachraňuje

V Ticinu jsou mezi přibližně 350 tisíci místními obyvateli dva tisíce „laických záchranářů“, kteří v posledních 11 letech prošli výcvikem od nadace Ticino Cuore, aby v podobných situacích dokázali rychle reagovat. V současnosti mají pokrytý celý kanton Ticino a jejich cíl je jasný: dostat se co možná nejdříve k člověku postiženému srdeční zástavou. „S každou minutou se šance na přežití snižují o deset procent a narůstá riziko poškození mozku,“ říká ředitel nadace Claudio Benvenuti.

Když vezmeme v úvahu, že v Ticinu je průměrná dojezdová doba sanitky devět minut, není nic překvapivého na tom, že ještě před 15 lety 80 procent pacientů zástavu nepřežilo. Proto byla zavedena alternativní, ale rychlejší opatření, a v roce 2005 nadace založila spolu s Federazione Ambulanze iniciativu Cardiocentro, aby snížila úmrtnost na srdeční zástavy a infarkty. Pracovalo se na rozšíření znalosti resuscitačních technik mezi běžné občany, což umožnilo zpřístupnit veřejnosti tisíc defibrilátorů a vznikla také síť Klubu rychlé reakce.

Její model funguje následujícím způsobem: Členové klubu rychlé reakce si do chytrého telefonu stáhnou a nainstalují aplikaci. „Když někdo vytočí 144 (což je švýcarská nouzová linka) a operátor rozpozná příznaky srdeční zástavy,“ vysvětluje ředitel nadace, „pak se okamžitě odešle upozornění a objeví se na telefonech všech dvou tisíc amatérských záchranářů. Když je kterýkoli ze zapojených dobrovolníků poblíž pacienta, obdrží přímé pokyny k záchraně pacienta.“ Na displeji jeho chytrého telefonu se rovněž objeví poloha nejbližšího defibrilátoru.

Fyzická přítomnost na daném místě, rychlá reakce a dostupnost jsou klíčovými součástmi vítězného receptu Klubu rychlé reakce. Potvrzují to i čísla: za posledních deset let se počet přeživších po srdeční zástavě v Ticinu ztrojnásobil. Dnes jich přežije 55 procent.

A z čeho jsou nadace a Klub rychlé reakce financovány? „Veškerá činnost nadace je financována ze soukromých zdrojů, přes dary, kampaně a nejrůznější podporovatele. Z veřejných peněz se hradila pouze polovina nákladů na výcvik na středních školách,“ dodává ředitel. Tyhle zdroje teď  budou sloužit i k podpoře nového plánu nadace Ticino Cuore: dronů, které budou dopravovat defibrilátory na jakékoli místo, kde jsou právě potřeba.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte