Zaveďme angličtinu jako úřední jazyk

Minulý týden obletěly svět fotky z největších přijímacích zkoušek světa. Nekonečné řady malých stolků na trávnících fotbalových stadionů, u nich miliony mladých Číňanů dychtivých zvládnout testy lépe než ostatní a dostat se na vysokou školu, k zábavnější práci, vyšším platům a společenskému uznání. Působivost fotek přitom není daná jejich exotičností, naopak. V těch lavicích jsme si mohli prohlédnout budoucí konkurenci i našich dětí, které se chystají vstoupit na neúprosný globální trh.

Jsou různé cesty, jak se nejlépe pro účast v téhle soutěži vybavit, a všechny se nějak týkají vzdělávání. Pomoci ale může i stát a nemusí to být jen zavedení přísných přijímaček na čínský způsob. Existují také chytřejší možnosti. Všichni třeba vědí, že cesta k lepšímu vzdělání, uplatnění na trhu a sebevědomí je dobrá angličtina. Její učení Čechům nejde, mohli bychom se ale dohodnout, že angličtinu zavedeme jako úřední jazyk. Celá věc je méně bláznivá, než jak vypadá.

Česko si zvyklo přijímat dlouhodobé cíle. V minulých letech jsme si například slíbili, že do roku 2020 snížíme administrativní zátěž podnikatelů o 30 procent. Do roku 2030 chceme vyrábět 32 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. A do roku 2050 hodláme podle jednoho z vládních materiálů napojit zdejší vysokorychlostní železniční síť na tu evropskou. Česko se zkrátka dlouhodobých cílů neštítí. Proč se tedy nedohodnout, že do roku 2030 zavedeme jako úřední jazyk kromě češtiny i angličtinu?

Právě tento krok kdysi pomohl katapultovat Singapur mezi nejúspěšnější státy světa. Angličtina jako úřední jazyk je i v Indii, kde se lze na úřadech, na policii, u soudů, v nemocnicích atd. domluvit kromě místního jazyka také anglicky a nikdo se nediví.

Dlouhodobé závazky vypadají vždy trochu směšně, protože v sobě uchovávají údernického ducha, s nímž Češi nemají dobré zkušenosti. Tady bychom se ale bez závazku neobešli. Pouze jasný harmonogram by totiž zavazoval vlády k podniknutí potřebných kroků. Především by se musely investovat miliardy korun na kvalitní výuku ve školách, dovoz učitelů z ciziny, nákup učebnic. Bylo by třeba spustit kvalitní kurzy pro úředníky, policisty atd. Důsledně umísťovat anglické nápisy do veřejného prostoru nebo přestat dabovat filmy v České televizi.

Právě tento krok kdysi katapultoval Singapur mezi nejúspěšnější země světa.

Přitom čtrnáct let, která do roku 2030 chybějí, se kryje s jedním školním cyklem, který by byl k dobré výuce angličtiny potřeba. Angličtinu by nutně nepotřebovali všichni, většina Čechů by se ji ale naučila a získala tak velkou konkurenční výhodu. Stát by se současně stal magnetem pro vzdělané pracovníky ze světa. Posílila by i zdejší demokracie, protože by víc lidí mělo snadný přístup ke kvalitním informacím a lepšímu porozumění světu kolem sebe. Zkrátka stačí chtít a nesmát se.