0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda9. 1. 20163 minuty

Hádka o roury

Státy jižní a východní Evropy protestují proti rusko-německému projektu plynovodu

„Když se dají dohromady dvě velké země, vždy trpí někdo jiný,“ prohlásil v době letošních Vánoc slovenský premiér Robert Fico na adresu Ruska a Německa s tím, že tou trpící zemí bude Ukrajina. Překvapivá empatie vůči revoltujícímu Kyjevu od politika, který měl vždy pochopení spíše pro Rusko a jeho zájmy, má jasný důvod: zemí, která utrpí, bude také Slovensko.

Oním „paktem velkých“ Fico myslí projekt Nord Stream 2, tedy rozšíření plynovodu vedoucího po dně Baltského moře z Ruska do Německa o další rouru. Kapacita by pak stačila na to, aby Rusové mohli vést obsluhu svých evropských zákazníků jen tudy – a zavřít plynovod vedoucí přes Ukrajinu. Tamní vláda by na tranzitních poplatcích přišla o dvě miliardy eur ročně, Slovensko o 400 milionů. To jsou významné sumy.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Poškozené se rusko-německým plánem cítí být i jiné státy, které byly až dosud známy tím, že podobně jako Slovensko byly Rusku spíše nakloněny – Maďarsko, Itálie, Řecko či Bulharsko. Na summitu EU v prosinci se najednou proměnily v ostré kritiky Moskvy a společně brojily proti projektu, o němž premiér Fico tvrdí, že je „čistě politický“ a jeho cílem je posílit „postavení Ruska a Německa“.

Pojem „politický“ je v ostrém rozporu s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, která o Nord Streamu 2 mluví jako o „komerčním projektu“. Formálně má pravdu, protože na první pohled jde jen o byznys: ruská firma Gazprom se spojila do konsorcia s obřími západními energetickými podniky jako Shell, E.ON či OMV a rouru chtějí…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc