Řídit stát jako podnik
Představa Donalda Trumpa, že politiku lze dělat stejně jako byznys, je scestná
Donald Trump je v očích svých sympatizantů především úspěšným podnikatelem, proto je příliš netrápí jeho politické názory, hulvátská rétorika a chování. Je to prostě velký šéf, který dá věci do pořádku. Nikdo tomu nevěří víc než samotný Trump, jenž tvrdí, že zkušenosti ze světa byznysu mu pro zvládnutí prezidentské funkce bohatě stačí. „Myslím, že zvládnout velký byznys je vlastně těžší,“ řekl loni.
O Trumpově podnikatelských úspěších se vede jistá debata. Zdědil slušné jmění po svém otci a podle některých propočtů by byl dnes bohatší, kdyby tyto peníze investoval do akcií. Nejvíc se mu daří hrát úspěšného byznysmena ve vlastní televizní show The Apprentice (Učedník).
Je však třeba uznat aspoň to, že Trump hrozivě vyniká v marketingu. Podařilo se mu vytvořit ze svého jména značku tak, jako se povedlo jen nemnoha jiným. Skutečný problém ale je ten, že talent pro podnikání může být irelevantní, protože byznys je něco úplně jiného než vládnutí. Prezidenti v moderních dějinách, kteří toho dosáhli nejvíc – Franklin Roosevelt, Lyndon Johnson a Ronald Reagan –, nepatřili do světa byznysu. Někteří, již měli zkušenosti s podnikáním, jako George W. Bush a Herbert Hoover, dopadli v Bílém domě mnohem hůř.
Omezená moc
Neexistuje jasný model. Jeden z mála úspěšných šéfů v byznysu, který ve Washingtonu uspěl, je Robert Rubin. Tento bývalý šéf Goldman Sachs působil v Bílém domě jako hlavní ekonomický poradce a později jako ministr financí za éry Billa Clintona. Ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
