Čeští vládní politici si dlouho přejí, aby se Česko stalo ekonomickou branou Číny do Evropské unie. Minulé dny ukázaly, co tato bombastická idea znamená a co ji doprovází. Nejenže není jasné, čím nám budou čínské investice prospěšné, ale podpisy smluv doprovázelo Hradem a vládou nařízené uzavření velkých veřejných prostorů a policejní manévry, které podle řady renomovaných právníků porušovaly ústavní právo občanů na svobodný projev politického názoru. To vše kvůli tomu, aby na čínskou prezidentskou delegaci nedosáhl ani závan protestů.
„Vlastně se nic dramatického nestalo. Netekla krev, nikdo neskončil za své názory ve vězení a zakázaná demonstrace se konala o pět set metrů dál,“ říká ústavní právník Jan Kysela. „Přesto si myslím, že policie porušovala během návštěvy čínského prezidenta ústavní práva českých občanů.“
Čtěte také: Proč policie chrání čínské papaláše a jejich vítače
Aktivisté z mnoha iniciativ skutečně nehlásí žádná vážnější zranění, podle oficiálních zpráv policie bylo za tři dny protestů zadrženo pouze třináct lidi, z toho jeden čínský příznivec čínského prezidenta, a všichni byli po sepsání krátkého protokolu propuštěni. Přesto aktivisté, právníci i politici bijí na poplach. „Tato země zažila po letech závan totality a hrozí jí nebezpečí, že skončí pod vlivem Číny nebo Ruska,“ tvrdí dlouholetá politička Miroslava Němcová (ODS). A podobný názor má někdejší disidentka a švagrová bývalého prezidenta Dagmar Havlová. „Mám skutečně obavu z toho, že policie hlídala čínskou delegaci před naší demokracií a že se může stát, že nás začne chránit před demokracií vůbec,“ říká ironicky.
Jednotlivé příběhy desítek či možná stovek „ústrků“ opravdu na první poslech nikoho nezvednou ze židle. Tak třeba Barbora Gardelková vyvěsila ve svém bytě na Kampě z okna tibetskou vlajku. Vlajka mířila do průčelí Lichtenštejnského paláce, kde ten den začínalo setkání prezidenta Si Ťin-pchinga s českými politiky. A policisté nelenili, přinesli si štafle, vylezli do okna prvního patra čtyři metry nad zemí a symbol, kterým paní Gardelková chtěla vyjádřit svůj nesouhlas s čínskou politikou, prostě vzali. Drobná tmavovláska vyběhla na ulici a trvala na tom, ať jí policie vlajku vrátí. „Chtěla jsem, aby ji Si Ťin-pching viděl, byl to můj osobní protest vůči němu. Vlajku mi vrátili, ale až večer. Policie mi upřela možnost svobodně vyjádřit svůj názor,“ říká žena.
Jan F. je jeden z těch, kdo zažil scénu, kdy mu u dveří zazvonila dvojice policistů a přinutila jej sundat z okna malou tibetskou vlajku. Pokud to prý neudělá, bude „řešen“, tedy odveden pro podezření z „přestupku nebo trestného činu“. „Docela mě to vyděsilo,“ říká Jan F. a podle právníků, například advokáta Stanislava Devátého, policisté v tomto případě zneužili své pravomoci. „Zaprvé seriózně nezdůvodnili, jakým způsobem ohrožuje vlajka něčí bezpečnost,“ vysvětluje Devátý, „a za druhé, nevím, jaký trestný čin by dotyčný spáchal, kdyby vlajku vyvěsil znovu. Pokud to policisté vědí, mají povinnost jasně sdělit, jaký paragraf je porušován, a nesmějí vyhrožovat nějakým nejasným řešením.“ Jan F. se chystal podat stížnost, ale nakonec – mimo jiné proto, že si incident nenahrál – nechává věc být a kvůli obavám z potíží se zaměstnavatelem si nepřeje ani zveřejnění svého jména.
Vozit po Praze billboard s Václavem Havlem a dalajlamou v době Si Ťin-pchingovy návštěvy je neškodně provokativní činnost. To si aspoň mysleli Jana Leitkepová, Vladan Brož a další signatáři petice Chceme zůstat součástí demokratického světa. Pro policii se to během návštěvy čínského prezidenta stalo velmi rizikovou aktivitou. Přesto, že aktivisté neporušili žádný dopravní předpis, byli dva dny cílem vytrvalých policejních kontrol.
Studenti FAMU zase na průčelí své školy vyvěsili dvě tibetské vlajky v den, kdy čínský prezident jednal na nedalekém Žofíně. Krátce nato se dva policisté v civilu přišli zeptat na děkanát fakulty, zda jde o školou povolenou výzdobu, a upozorňovali, že se „ty vlajky nelíbí Číňanům“. Škola prapor nesundala, ale o policejní vizitě se mezi studenty bouřlivě diskutovalo a akademický senát FAMU dospěl k závěru, že se policie dopustila „bezprecedentního narušení práva na svobodu vyjadřování“. FAMU teď žádá „řádné prošetření postupu policie od policejního prezidia a ministerstva vnitra“ a veřejné vysvětlení incidentu.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: