Výbuchy na bruselském letišti a ve stanici metra v centru města způsobily v belgické metropoli šok a město na několik dní
ochromily. Překvapivý ten útok však nebyl. Naopak, podle tajných služeb šlo o vysoce pravděpodobnou věc. A smrt 31 lidí a stovky zraněných – mnozí z nich těžce – jen den před ním chmurně předpověděl belgický ministr vnitra Jan Jambon, když řekl, že po dopadení strůjce listopadových pařížských útoků Salaha Abdeslama v Bruselu je s dalším útokem třeba počítat.
Evropa zjistila, že teroristické buňky, malé skupiny útočníků, které na její území vysazuje především Islámský stát (IS), dokážou pružně reagovat a provést organizačně i logisticky složitý útok i v časové tísni. Tři útočníci jsou mrtví a čtvrtý je v době uzávěrky Respektu pořád na útěku, detaily proto nejsou známé. I když by podle expertů k útoku došlo i bez Abdeslamova zadržení, je pravděpodobné, že tento policejní úspěch „operaci“ islamistů výrazně uspíšil.
Z dílčích faktů, které o téhle podzemní síti operující na západní polovině kontinentu získáváme, vyplývá, že Evropané mají nebezpečnější nepřítele, než si dosud tajné služby připouštěly – a že dohnat nedostatky, které bezpečnostní složky ve znalostech protivníka mají, bude obtížné.
Prostě, důmyslně, dlouhodobě
Po atentátu na redakci časopisu Charlie Hebdo loni v lednu tajné služby odhadovaly, že podobných malých, maximálně desetičlenných buněk, jaké zavraždily pařížské novináře, operuje v Evropě dvacet. „Dnes jejich počet…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
